Kniha 1793 Vlk a dráb, jejíž děj se odehrává na konci 18. století ve švédském Stockholmu, je detektivním příběhem. Ale díky způsobu jakým je napsaná, působí i jako historický román popisující velké množství tehdejších reálií, které jsou navíc i dále vysvětleny v závěru knihy.
Není to ale jednoduché čtení a chápu, pokud knihu někdo odložil po několika desítkách stránek. Více informací vám nabídne má recenze na knihu 1793 Vlk a dráb.
Netradiční hlavní postavy
První ze dvou hlavních postav je biřic Mickel Cardell. Ten je válečným invalidou a po návratu z bojů dostal nabídku pracovat jako dráb. Přestože je oficiálně zaměstnaný a pobírá za místo plat, funkci nevykonává.
Místo toho se živí jako takový vyhazovač v hostincích, kde má za úkol “srovnat” hosty, když se perou. Shodou okolností je právě on nablízku, když jej děti upozorní na znetvořenou mrtvolu muže v řece. Právě tak se dostane k následujícímu vyšetřování.
O pomoc jej požádá bývalý právník, nyní spolupracovník policie Cecil Winge. Přestože je Cecil mladý, umírá na tuberkulózu. S vědomím toho, že jeho osud je stejně zpečetěn, nebojí se pustit do vyšetřování případu, který má pouze neoficiální podporu policie. Spolu s Mickelem se dají do zjišťování identity nalezené mrtvoly a následně pak vraha, který za tímto činem stojí.
Kniha je rozdělená do čtyř částí nesoucí jména ročních období. Trochu matoucí může být to, že začíná zimou a následně se čtenář vrací do léta, pak jara a nakonec podzimu roku 1793. Každá z těchto částí je zpočátku vyprávěna jinou osobou a popisuje její osudy. V závěru se pak všechny tyto části propojí a dojde k vysvětlení souvislostí mezi všemi hrdiny.
Mě to trvalo těch zmíněných několik desítek stránek, než jsem se do příběhu opravdu ponořila a začal mě bavit. Zpočátku se mi totiž kniha opravdu špatně četla. Jednak za to mohl způsob vyprávění ve třetí osobě přítomného času a spousta archaismů. Věřím, že překlad ze švédštiny musel být náročný a myslím, že se povedl, protože přesně tak si představuji, že se mluvilo na konci 18. století. Pro mě ale byla některá slova neznámá. Tušíte třeba, co je to niněra?
Příběh z drsného prostředí Stockholmu
V některých pasážích bylo vyprávění hodně drsné. Pokud jsem si doteď myslela, že Misery od Stephena Kinga byla silné kafe, tak Vlk a dráb se jí směle může rovnat. Kromě toho popisuje autor velmi výstižně temnou atmosféru města. Týkalo se to samozřejmě především chudých obyvatel. Ti movitější na tom byli určitě lépe.
Ve vyprávění se ale pohybujeme ve tmavých uličkách mezi chudáky a žebráky a ti tedy neměli jednoduchý život. Popisovaný Stockholm je temným a studeným místem, kde přežívají jen ti nejdrsnější.
Knihu 1793 Vlk a dráb bych doporučila ani ne tak zájemcům o detektivní příběhy, ale spíše nadšencům do historických románů. I když vyšetřování a zápletka případu je zajímavá, nemyslím si, že dokáží vynahradit ten relativně náročný text, a sice poutavé popisy Stockholmu, které ale nemusejí každého bavit. Rovněž román doporučuji jen těm, kteří nemají slabý žaludek a nebudou je pak některé části strašit ještě i ve snech.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Argo v roce 2019 a přeložila ji Romana Švachová.
