Kniha Americký klub českých dam autorky Hany Whitton se zaměřuje na období druhé poloviny 19. století a je inspirována životními osudy několika známých českých osobností té doby. Ať už je to Vojta Náprstek, Karolina Světlá, Jan Neruda nebo okrajově i Božena Němcová. Především rodina Vojtěcha Náprstka je pak ve středu dění.
Dům u Halánků, kterému pevnou rukou vládla matka Vojtěcha, Anna Náprstková, se stal místem schůzek žen z vyšších kruhů, které toužily po poznání. Právě tam měly možnost se zúčastnit přednášek Amerického klubu dam, které se pořádaly na nejrůznější témata.
Po vzoru ženských klubů, které v té době byly již běžné ve Spojených státech, podporoval Vojtěch Náprstek jeho vznik i v Praze. V tomto mu pomáhaly například sestry Rottovy, provdané jako Sofie Podlipská a Johanna Mužáková.
Zakázané lásky spisovatelů i dobrodruhů
Tu známe spíše pod pseudonymem Karolina Světlá a autorka popisuje její platonický vztah s Janem Nerudou. Ten byl v té době již dlouhodobě zasnouben s Annou Holinovou. Karolina ve vztahu s novinářem a básníkem našla porozumění a lásku, které jí chyběly v manželství. Rozhodla se ale dodržet své morální zásady a s Petrem Mužákem zůstala v bezdětném vztahu.
Současně sledujeme i milostné eskapády Vojtěcha Náprstka. Toho velmi ovlivňovala jeho matka a až po její smrti si vzal svou dlouhodobou partnerku, Josefu Křížkovou. Ta přitom nebyla tou jedinou, o kterou měl zájem. V knize je vylíčeno jeho vzplanutí k Josefině mladší sestře Barboře. Dozvídáme se ale také o snaze Náprstka přinést do českých zemí pokrok a o tom, co vedlo k tomu, že musel Rakousko-Uhersko kdysi opustit a jak se protloukal deset let ve Spojených státech.
Množství postav a opakované vysvětlování
Hlavní postavy jsou vlastenci a vlastenky, kteří se stýkají na plesech ve Svatováclavských lázních, navštěvují Prozatímní divadlo a debatují v salonech. V textu jsou navíc odkazy na další známé osobnosti českého společnosti té doby. Okrajově je to například Bedřich Smetana a naopak více prostoru dostala třeba Zdenka Havlíčková, zvaná “dcera národa”. Americký klub českých dam byl pro mě právě tímto zajímavým.
Na druhou stranu, právě to velké množství postav vede k tomu, že k žádné z nich čtenář nepronikne. Čte o jejich osudech, ale postavy samotné jej neosloví. V tomto mi román připomínal knihu Kdo šije u Podolské autorky Lucie Hlavinkové.
Dále se mi nelíbilo opakování stejných věcí několikrát za sebou. Ať už jde o to, že byla Havlíčkova dcera označována za “dceru národa”, nebo o to, že s sebou Náprstek přivezl ze zahraničí šicí stroje. Jakoby nic jiného na světě ani neexistovalo a tohle byl největší přínos jeho cest.
Bohužel v textu byla na některých místech až příliš poznat snaha vysvětlit čtenáři reálie té doby. Rozhovory mezi postavami jsou pak hodně “na sílu” a je jasné, že dialog by takto ve skutečnosti nikdy neprobíhal. Možná by bylo vhodnější v takových případech uvést tyto informace do poznámky pod čarou.
Kniha tvoří 11 kapitol, které mívají kolem dvaceti stránek. Díky tomu, že autorka hojně využívá v textu přímou řeč, děj ubíhá příjemně kupředu.
Na knize se mi velmi líbil zvolený námět, protože o životě české společnosti po roce 1848 toho opravdu moc nevím. Doporučila bych ji tedy zájemcům o toto období a také třeba maturantům, kterým by mohla pomoci si utříbit znalosti. Hodnocení bych dala ráda i vyšší. Jen to opakování již zmíněných informací a nadbytečné vysvětlování mě přiměly jej snížit.
Moje hodnocení: 3/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Euromedia Group, a. s. – Ikar v roce 2021.
