Kniha Čajovna v Tokiu mě na několik hodin přenesla do exotického prostředí Japonska a pobavila svou originální zápletkou. Aby tedy bylo jasno. Je to romantika. A proto se těžko dá očekávat něco úplně nového a neznámého.
Nicméně autorce se to (pro mě) podařilo. S odkazem na píseň skupiny ABBA, ‘When I Kissed The Teacher’, se hlavní hrdinka Fiona vyrovnává se vzpomínkou na událost starou deset let. Tehdy, jako osmnáctiletá studentka podlehla kouzlu známého fotografa Gabriela, který byl jejím vyučujícím a políbila jej.
No a co čert nechtěl, když vyhraje čtrnáctidenní cestu do Japonska, je jejím průvodcem právě Gabe. Ten ji zpočátku nepozná, ale Fioně je hned jasné o koho jde.
Nechejte se ukonejšit šálkem čaje
Zápletkou celé knihy je pak jejich hledání společné řeči a i přitažlivosti a vyjasňování si toho, co k sobě cítí. Líbilo se mi, že Fiona zde není dívkou, která by byla na první pohled kráskou okouzlující davy. Spíše naopak. Má své kouzlo, ale sama jej nevidí. Vnitřně se jakoby cítí být podobná Fioně z pohádky o Shrekovi.
Toto přirovnání sice v knize nikde nezazní, ale mě to tak připadalo. Gabe je pak prototypem krásného muže, který okouzluje ženy na potkání. Ale prožil určité zklamání a stal se trochu zahořklým a cynickým. Fiona, se svým opravdovým nadšením a zaujetím pro Japonsko a fotografování, mu pak připomíná jakým člověkem byl a pomáhá mu uvidět v životě znovu i hezké věci.
V knize se vyskytují také další postavy a to tři generace žen rodiny Araki – babička Haruko, dcera Satsuko a vnučka Maju. Ty pojí jak jejich vzájemná úcta a láska, tak i respekt k japonským tradicím. Díky jejich vyprávění, kdy Fioně vysvětlují např. principy wabi sabi, nebo když je popisován čajový obřad, se pak i čtenář dozví trochu více o Zemi vycházejícího slunce.
Není to samozřejmě nic závratného. Spíše jen povrchní informace, ale text knihy hezky doplňují. Pobavila mě Fionina myšlenka, když konstatuje, že nabídka porozumění a šálku dobrého čaje, je velmi anglický způsob vyjádření podpory, který se uplatňuje i v Japonsku.
Suma sumárum, Čajovna v Tokiu je první knihou z celé série, kterou jsem přečetla a musím říct, že mě bavila a nalákala i na další díly. Neslibuje nic více, než příjemnou zábavu a tu jsem dostala. Navíc, překlad měla na starost Michaela Klevisová a když jsem se toto dočetla na první stránce, mé srdce zaplesalo. Věřila jsem, že text knihy bude dobrý a radost ze čtení mi tak nebudou kazit nesmyslné slovní obraty.
Ukázku z knihy si můžete přečíst zde.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství GRADA Publishing, a. s. v roce 2020 a přeložila ji Michaela Klevisová.
