Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
První díl třídílného románu Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické se zaměřuje na období let 1894 – 1921. Začíná tragickou událostí, kdy došlo k výbuchu v dole a přes období 1. světové války se dostaneme až potyčkám ke kterým docházelo na česko-polském pomezí.
Kniha je rozdělena do čtyř částí podle toho, která z postav vypráví svůj příběh. První z nich je Barbora. Čtyřicetiletá žena, kterou zasáhne důlní neštěstí v roce 1894 tím nejkrutějším způsobem – přijde o manžela i o syna. Musí se tedy začít starat o své tři děti sama a to ji až do konce života ovlivní.
Ludwik byl v době kdy došlo k výbuchu v dole ještě malým chlapcem. Jeho otec snil o tom, že pošle šikovného Ludwika studovat, aby nemusel pracovat pod zemí jako on sám. Osud ale zasáhl a místo toho se z Ludwika stal sirotek.
Julka je pak mladá žena, která nejdříve v manželství hledala východisko svého života a když tak nestalo, odešla od manžela do Ostravy. Přesto se později vrátila zpátky do Karviné. Současně je kamarádkou Barbory a častokrát ji pomáhala.
Poslední je pak Barka, prostřední dcera Barbory. Právě její životní příběh spojuje dohromady všechny hrdiny a provede nás knihou až do poválečného období a roku 1921, kdy děj knihy končí.
Znalost historie a prostředí horníků
Myslím, že Karin Lednická je velkou patriotkou a Šikmý kostel je toho důkazem. V knize je velké množství reálií z regionu a jeho historie. Samozřejmě, že velkou roli v ní hraje hornictví a to jaký mělo dopad na životy místních obyvatel. Hodně věcí pro mě dosud bylo neznámých. Poprvé jsem slyšela / četla o výpravách, které podnikaly místní ženy do polské Wieliczki, kde se nachází solný důl.
Stejně tak píše vcelku podrobně o historii regionu, rodu Larischů, nebo o lázních v Darkově. Co pro mě bylo velkým překvapením, je zpracování tématu Sedmidenní války na Těšínsku v roce 1919. Opravdu jsem nečekala, že se pustí i do vyprávění o ní. I když k tomuto kraji patří a vysvětluje k čemu zde došlo a jak ještě pořád ovlivňuje život v příhraničí.
Nejsem si ale jistá, jak toto vnímají čtenáři, které třeba Karvinsko až tolik nezajímá a čekají od knihy hlavně zajímavý a chytlavý příběh. Za mě jsou postavy velmi dobře promyšlené a líbí se mi, jak se jejich osudy prolínají. O každé se svým způsobem dozvídáme i z vyprávění některé další a čtenář si tak skládá obrázek jejich života.
Nemůžu si pomoct, ale styl vyprávění mi trochu evokoval to, jak tady u nás mluvíme a chováme se. To je, občas velmi střídmě. Přišlo mi, že přestože příběhy hrdinů jsou spletité a přitom se navzájem prolínají bez zádrhelů, chybí jim větší hloubka a více citů.
Navíc jak jsem zmínila výše, kniha popisuje i historické souvislosti, za což jsem na jednu stranu ráda, ale současně mám pocit, že tím ubírá té “lidskosti” příběhu. Asi bych byla raději, pokud by v knize té přesnosti a popisnosti bylo méně a autorka se více zaměřila na vykreslení toho, co hrdinové prožívali.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Bílá vrána v roce 2020.
1 comments
Konbanwa 🙂.
Velmi pěkně a objektivně napsaná recenze. Přijde mi to i jako ucelený přehled toho co kniha obsahuje, jak je psána a na co se může čtenář těšit. Velmi sympatická mi přijde objektivní forma kritiky s pokorným upozorněním na to, že kniha nemusí zaujmout každého a různí čtenáři můžou, např. podle toho odkud pocházejí, mít jiný přístup ke knize už v době kdy ji berou do ruky.
Domó arigató gozaimas, sayonara 🙂.