Habsburské císařovny autorky Sigrid-Marie Größingové jsou tenkou knihou, která má sotva 150 stránek a každá z kapitol se zabývá jednou z císařoven. Popisuje prostředí za kterého žena pocházela, jak došlo k jejímu sňatku, jaký byl vztah mezi manželi, kolik a zda měli děti a nakonec jakým způsobem umřela.
Pro mě bylo překvapením, že těch císařoven, o kterých se v knize píše bylo dohromady 26. Já sama bych si vzpomněla jen na Marii Terezii a Sisi.
Kromě těchto dvou nejznámějších autorka popisuje i osudy všech žen, od 15. do 20. století, které byly spojeny s Habsburskými císaři. Ať už to bylo v Rakousku nebo Španělsku či daleké Brazílii.
Habsburské císařovny jsou spíše uceleným přehledem o všech ženách, které tuto roli plnily v minulých stoletích a dokáží zprostředkovat náhled do jejich životů, ale jelikož autorka napsala řadu dalších knih s podobnou tématikou, pro více informací bych sáhla právě po nich.
Mě Císařovny nalákaly a připomněly mi, jak může být kniha o historii zábavná a poučná zároveň. Autorka je bezesporu odborníkem na slovo vzatým, ale přesto nezahlcuje čtenáře přemírou letopočtů. Ty jsou sice zmíněny, ale spíše proto, aby zasadily život císařovny do správného časového rámce.
Proto se kniha opravdu lehce čte a nenudí. Čtenář se dozví základní informace o tom, jaká panovala nálada na dvoře, jaká byla politická situace, která ovlivňovala jednání o sňatcích, jak probíhaly oslavy a na kolik zlatých vyšly, stejně jako některé detaily z manželství císařů.
Pokud bych měla shrnout to, co si z knihy odnáším za poznání, tak jsou to asi tyto body:
- sňatky mezi Habsburky měly jasná pravidla – nevěsta musela být katolička, nebo přinejmenším ochotna konvertovat,
- z tohoto důvodu se zúžil okruh vhodných nevěst a proto se mezi sebou brali bratranci a sestřenice,
- silná větev Habsburků byla ve Španělsku,
- ne každý domluvený sňatek byl nešťastný. Překvapilo mě, že u většiny z nich píše autorka o přinejmenším spokojeném manželství. U několika z nich došlo k tomu, že se do sebe manželé opravdu zamilovali a byli spolu šťastní,
- ženy umíraly velmi mladé, protože častá těhotenství je nejen ohrožovala na životě, ale rovněž je oslabovala do dalšího života,
- Marie Terezie “využívala” svých dětí a jejich manželství k plnění politických cílů, nebrala při tom vůbec v úvahu jejich přání,
- na císaře byl vyvíjen tlak kvůli zplození mužských potomků a tak po úmrtí manželky většinou velmi rychle hledali další.
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Euromedia Group, a. s. – Brána v roce 2019.
