Čtyři tisíce týdnů – doba, která je nám průměrně dána k prožití na tomto světě. To není tolik, že? Kniha nese podtitul Time management pro smrtelníky a od jiných knih, které se věnují tomuto tématu, se velmi liší. Nenabídne vám tipy na to, jak svůj způsob řízení času ještě dále zefektivnit a být produktivnější. Spíše naopak.
Autor Oliver Burkeman se tématu time managementu věnuje již delší dobu. A snažil se svůj čas “ovládnout” právě tím způsobem, že zkoušel nejrůznější nové metody a postupy.
O trendech v osobním rozvoji pak psal články do The Guardian. Došel ale k poznání, že naším největším problémem je právě snaha být neustále produktivní.
Vychází z toho, že někteří z nás mají pořád spoustu nápadů a přání, co všechno by chtěli a měli prožít a stihnout. Při čtení knihy mě právě z toho důvodu napadalo, že jeho poznatky budou mít přínos právě pro ně (a sebe do této skupiny také počítám). Jistě se ale najde i velká skupina lidí, kteří by vůbec nechápali, proč je potřeba o něčem takovém psát. Buď proto, že už se vymanili z nekonečného koloběhu práce a úkolů a mají nadhled, nebo naopak nikdy nebyli těmi, kteří by do něj zapadli.
Rozhodněte se a přijměte omezení
Kniha, která má cca 200 stran hlavního textu, je rozdělena do dvou částí. V té první se autor zabývá možností volit, kterou všichni máme. Vybírám zde jednu myšlenku, která mi nejvíce utkvěla. Jedná se o uvažování o času. Ten jsme začali v průběhu posledních několika století měřit a považujeme jej za zdroj.
Tedy něco, co bychom mohli využívat stejně jako jakoukoliv jinou surovinu. A v okamžiku, kdy těch požadavků máme hodně, hledáme způsoby, jak to využití zefektivnit. Důležité je ale podle něj přijmout skutečnost, že k dispozici máme opravdu jen omezené množství času a navíc nad ním nikdy nebudeme mít úplnou kontrolu. Toto uvědomění nám může přinést úlevu.
Ve druhé části, které je obsáhlejší, se pak autor věnuje například tématu pozornosti. Ta je v posledních letech, kdy jsme zavaleni informacemi a rozptylováním, častým předmětem úvah a diskuzí. Další oblastí je pak například trpělivost. Ta je dnes možná i považována za něco zastaralého a zbytečného. Vždyť jsme zvyklí získat všechno hned. Jenže co když je to jinak? Co když třeba originalita leží až za “neoriginalitou”, ke které ale dojdeme jen tehdy, když jsme trpěliví?
“Můžeme se snažit do svého každodenního života zařadit víc věcí, které děláme jen pro ně samotné – jinými slovy můžeme část svého času věnovat aktivitám, z nichž se nesnažíme získat nic jiného než samotné jejich vykonávání.”
Podobně staví autor na hlavu i téma odpočinku. V dnešní době je pro spoustu lidí nepochopitelné, že se například věnujete koníčku, který vás těší, ale okolí se zdá, že nepřináší žádnou hodnotu. Tak proč s ním vůbec “ztrácet” čas, když nevede k větší produktivitě?
Knihu velmi ráda doporučím všem, kdo se cítí být pod tlakem, protože “nemají čas” a nebo na sobě už i pociťují přicházející vyhoření. Myslím si ale také, že čtenář už musí ve svém životě dojít do určitého bodu, kdy mu kniha přinese uvědomění a i úlevu.
Když to napíšu na rovinu – pokud jste se nikdy nedostali do fáze, kdy jste pracovali minimálně 10 hodin denně, tak vás kniha nebude bavit. Možná si budete říkat, že autor je workoholik a nebudete rozumět tomu, o čem píše. A pokud jste právě ve fázi, kdy sami pracujete tolik hodin a nacházíte v tom uspokojení, tak vás kniha pravděpodobně také neosloví.
Ukázku z knihy si můžete prohlédnout zde.
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v roce 2022 a přeložila ji Libuše Mohelská.
