V sérii tří článků Cestování po Bretani bych vám chtěla popsat naši cestu po vlastní ose z Ostravy do Bretaně. První dny jsme strávili v Rennes a následně se přesunuli do přímořského Concarneau odkud jsme dále podnikali výlety. Pokud vás tedy zajímají tipy na zajímavá místa a praktické informace o cestě, jste tady správně.
![Concarneau](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1753-e1640228273615-300x300.jpg)
Pátý den naší dovolené jsme ráno sbalili své věci a z útulného apartmánu v hrázděném domě v Rennes se odstěhovali. Pokud byste si chtěli přečíst o první části cesty, tak jsem o ní psala tady a tady. Bretaň byla zamračená a ráno bylo přesně podle předpovědi deštivé a bohužel nás ten den déšť neopustil až do večera.
Byla jsem ráda, že to vyšlo tak, že jsme právě ten den měli v plánu přesun z Rennes do Concarneau. Tím pádem jsme dost času trávili v autě a zastávky jsme měli naplánované jen po cestě tam.
Navíc bylo pondělí, což je ve Francii taková druhá neděle, kdy je spousta obchodů i restaurací zavřená a městečka jsou vylidněná. Tento zvyk vychází ze starého zákoníku práce, kdy musela po posledním pracovním dni následovat povinná přestávka 36 hodin. No, a přestože se zákoník někdy v 80. letech změnil, tento příjemný zvyk ve Francouzích nadále přetrvává.
Romantická Bretaň a Normandie s návštěvou Paříže
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Carnac, Quiberon a Quimperlé
První naší zastávkou byl Carnac. A rovnou řeknu, že byl z celého dne i tou nejlepší. Pak už se mu vyrovnal jen příjezd do apartmánu v Concarneau navečer. To, že jsme se zastavili i v Quiberonu a Quimperlé zmíním jen krátce. Nevím, jestli to bylo tím špatným počasím, ale nějak mě ta městečka nezaujala a nenarazili jsme tam na nic, co by stálo moc za zmínku.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/cesta_ctvrty_den.png)
Megality a Asterix a Obelix
V Carnacu můžete navštívit pole s megality, která jsou v jeho okolí. Těmi je Bretaň známá. Na prohlídku kolem dokola se můžete vydat pěšky kolem plotů. Pokud byste se chtěli dostat přímo k menhirům, tak v sezóně je to možné jen s průvodcem ve skupince. My jsme si obešli jedno z polí a myslím, že i bez toho, že bychom byli přímo u megalitů, to byl nevšední zážitek.
V informačním centru si pak na památku můžete kromě jiných věcí vybrat i mezi figurkami Asterixe a Obelixe, což mě pobavilo. Hned vedle infocentra je i zastávka vláčku, na který si můžete koupit vstupenku. Ten vás pak proveze kolem všech polí s menhiry. Pěšky by to byla celkem zabíračka, protože pole jsou od sebe celkem daleko, jak se můžete přesvědčit na obrázku níže. Informační centrum je vedle prvního z polí, které je na obrázku vlevo.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1558-1024x520.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1559-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1547-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1577-1024x768.jpg)
Carnac je jinak známý i díky plážím. K těm jsme se zajeli podívat, ale v tom deštivém počasí, to moc nemělo smysl. Navíc tam zrovna probíhala rekonstrukce chodníku a cest, takže to nebylo moc vzhledné. To už mě více zaujaly nádherné hortenzie, které kvetly u kostela v centru města.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2023/03/ACS_E09601-150x150.jpg)
Troška zklamání
I Bretaň měla pro nás trošku slabší místa. Kousek od Carnacu se pak dá popojet na poloostrov Quiberon, kde se nachází i stejnojmenné městečko. Budu se opakovat, za hezkého počasí je asi super podívat se na pláže a třeba se i koupat, ale náš zážitek z Quiberonu je hlavně spojený s tím, že jsme se rychle snažili najít restauraci, kde bychom se naobědvali (pozor, mnohde je kuchyně jen do 14h a pak musíte čekat až na večeři do 19h, v mezičase se podávají třeba jen nápoje, pokud je restaurace otevřená). No, a abych byla upřímná, tak ten oběd pak za moc nestál, takže jsme se pak po procházce po molu raději posunuli dále a to směrem do Quimperlé.
Quimperlé je hezké městečko na procházku, kde narazíte i na hrázděné domy a kostel Sainte-Croix, který je z 11. století. Zase – být tady za lepšího počasí, tak si asi někde sedneme na kafíčko a kocháme se, ale takto jsme si Quimperlé jen prošli a vydali se dál.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1613-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1625-768x1024.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1626-768x1024.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2023/02/ACS_0871-150x150.jpg)
Concarneau
Po téhle krátké zastávce jsme už pokračovali až do Concarneau, což je přímořské městečko. Tady jsme měli zamluvený apartmán na další tři noci a chtěli jsme odtud jezdit na výlety do západní části Bretaně. Když jsme zvládli najít místo k parkování a odnesli si věci dovnitř, vyrazili jsme ještě na večerní průzkumnou procházku
Z ubytování samotného jsem byla nadšená, opět jsme měli stylový apartmán a byla jsem ráda, že nebyl hezký jen na obrázcích, ale i ve skutečnosti. Už naštěstí nepršelo, a jelikož stmívat se v Bretani začínalo až po desáté hodině, stihli jsme si Concarneau prohlídnout a taky si rovnou vyhlédnout restauraci, do které jsme si následujícího dne zašli na večeři.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1633-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1635-1024x768.jpg)
Tak jako my chodíme na houby a v létě máme otevřené mykologické poradny, tak Francouzi asi podobně chodí na mořské plody. Tato cedule upozorňovala na to, kdy se dají sbírat jaké druhy a jaké nástroje k jejich sběru použít, abychom zbytečně neškodili a dovolili živočichům přežít do další sezóny.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/9742FBD5-B41C-42FF-A0B5-DCF0E0FD4469-1024x727.jpg)
Největší kulinářský zážitek
“Novější” část Concarneau s byty byla typická přímořská… bydlíte kousek od pláže ve starších domcích, které mají nejvýše tři patra, jsou ve světlých barvách s barevnými okenicemi a ráno vás budí křičící racci. Když se kolem pláží projdete ke staré části města, za hradbami, dostanete se několik století zpět. V domcích dnes najdete restaurace a obchůdky se suvenýry a ulička, která tudy vede je kouzelná. Na jejím konci je pak tohle náměstíčko, kde jsme si v restauraci La Porte Au Vin dali “moules & frites”, čili slávky s hranolkami.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1643-1-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2023/02/ACS_0730-150x150.jpg)
Jak na mořské plody?
Jelikož nejsme zvyklí na mořské plody, moc jsme nevěděli, co od té večeře čekat a vlastně ani jak mušle správně jíst. S tou druhou částí nám pomohlo youtube, kde jsme si našli video, jak správně “vypreparovat” masíčko z mušle a co pak s tou schránkou.
Večeře dopadla výborně, pochutnali jsme si a odcházeli s plnými žaludky. Přestože jsme to nečekali, měli jsme celkem potíž každý svou porci dojíst, protože těch mušlí bylo opravdu hodně a nebylo to tedy žádné hladové jídlo. Ceny začínají od 11 EUR podle toho, jakou zvolíte úpravu, nejdražší byly v lístku myslím za 17 EUR.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/B237CCED-7F2C-441C-9853-1CD79B28B930-3-1024x779.jpg)
Pointe du Raz, Locronan a Quimpér
Naše pátá cesta vedla nejdříve na Pointe du Raz odkud jsme se vydali do Locronanu a na závěr do Quimper, který je hlavním městem departementu Finistère.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/cesta_paty_den.png)
Pointe du Raz
Mys Pointe du Raz nás přivítal krásným počasím, kdy sice mírně pofukovalo, ale jinak bylo nádherně. Tuším, že jindy bývá hodně větrno a moře se tříští o skály a celý mys pak působí divoce. Nicméně my jsme jej takový nezažili. Mys je hojně navštěvován turisty o čemž svědčí celkem velké zázemí s restauracemi a obchody s upomínkovými předměty a toaletami.
Také to bylo první místo, kde jsme Bretani narazili na další turisty z Česka, kteří přijeli se zájezdem, takže se potvrdila slova paní z autopůjčovny, že českých turistů asi v Bretani moc nebývá. Cestou do Locronanu jsme se ještě krátce zastavili na pláži, která byla hned pod Pointe du Raz a kochali se výhledem.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1669-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1686-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1687-768x1024.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1671-1-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2021/05/IMG_2066-scaled-e1678544746709-150x150.jpg)
Vesnička jako z pohádky
Locronan je jedna z nejhezčích vesnic v Bretani a proto zde také zavítá spousta turistů. Nicméně ani tady jsme nezažili jejich přetlak. Bylo vidět, že vesnice turismem žije, ale nebylo to nic hrozného a člověk si mohl všechno v poklidu prohlédnout. Na mě působil Locronan takovým “harry potterovským” dojmem – kouzelná vesnice, ale přitom tam lidé pořád žijí své normální životy a není to žádný skanzen.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1717-1024x605.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1713-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1719-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1723-1024x768.jpg)
Na závěr dne jsme si pak nechali návštěvu Quimper. Ten je nejen hlavním městem departementu, ale i v rámci Bretaně je to významné město, plné kultury a památek. Asi tou hlavní je katedrála Saint Corentin a kromě ní stojí za to určitě zmínit i Musée Départemental Breton. My jsme jej nenavštívili, ale pamatuji si jej v souvislosti s výstavou Bonjour Monsieur Gauguin, která byla v Národní galerii a byla připravena právě ve spolupráci s tímto muzeem.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1736-1024x758.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1741-768x1024.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1745-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1748-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2022/08/ACS_0907-150x150.jpg)
Pointe Saint-Mathieu, Le Faou a Parc Naturel Régional d’Armorique
Poslední den, kdy jsme ještě cestovali po Bretani, jsme se vydali více na severozápad, až za Brest. Ten samotný jsme projížděli, ale nezastavovali jsme se v něm. Město bylo bohužel za druhé světové války zničeno a znovu vystavěno a proto zde nenajdete žádné památky a musím říct, že ani v nás při jeho průjezdu nevyvolalo dojem, že bychom se zde chtěli zastavit.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/cesta_sesty_den.png)
Směřovali jsme ale k poslednímu majáku, který jsme chtěli navštívit a tím byl Pointe Saint-Mathieu, což je maličká vesnička na konci výběžku a místo samotné je zajímavé nejen tím majákem, ale i pozůstatky opatství. Pro mě osobně mělo to místo velmi zvláštní a silnou atmosféru, která byla navíc umocněna tím, že jsme zde byli skoro sami. V blízkosti je pak i památník vojákům – námořníkům, kteří padli a z moře se už domů nevrátili.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1769-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1777-768x1024.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1778-768x1024.jpg)
Le Faou je maličká vesnička, kterou jsme navštívili po cestě zpátky a jen jsme si ji prošli před tím, než jsme se vydali podívat do národního parku. Le Faou má také své kouzlo a je podobná Locronanu. Jelikož jsme přijeli někdy po druhé hodině odpoledne, bylo všude celkem mrtvo, ale protože jsme si jej chtěli jen projít a pak pokračovat dál, nijak nám to nevadilo
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1793-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1794-1024x768.jpg)
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1801-1024x768.jpg)
Národní park
Le Faou se už nachází v oblasti Parc naturel régional d’Armorique, který jsme chtěli alespoň trošku poznat, protože na to, by jej návštěvník skutečně prozkoumal, potřeboval by daleko více času. Vyjeli jsme proto kousek za vesničku a jelikož po cestě se vždy čas od času objevilo maličké parkoviště, kde bylo možné auto nechat a vydat se na stezku, netrvalo to dlouho a také jsme našeho Peugeota zaparkovali a vyšli do lesa. Ten den bylo zrovna velmi teplo, takže jakákoliv jiná procházka by byla celkem náročná, ale v lese to přece jen bylo příjemné. Když jsme vyšli o kus dále k cestě, viděli jsme před sebou most Térénez, který jsme si obešli.
![](https://knihyavylety.cz/wp-content/uploads/2019/07/DSCN1806-1024x768.jpg)
Cesta domů
Pak už jsme zamířili zpět do Concarneau, abychom se sbalili a vyspali na následující zpáteční cestu, jelikož jsme vyjížděli už v půl páté ráno, protože jsme kolem sedmé chtěli být v Rennes, vrátit auto a stihnout před osmou vlak TGV do Le Mans a pak dále do Paříže.
Taková tedy byla “naše” Bretaň. Kdybych měla celou dovolenou shrnout, tak musím říct, že mě Bretaň překvapila a překonala má očekávání. Měla jsem za to, že do Francie se jezdí především do Paříže a do Provence, případně Normandie a měla jsem obavy, abych nebyla z Bretaně zklamaná. Ale to se v žádném případě nestalo!
Navštívili jste Bretaň? Která místa jste viděli a líbila se vám? Napište mi do komentářů 🙂