Rekonstrukce spisovatelky Viktorie Hanišová je kniha, která hned na začátku upoutala mou pozornost. Není se čemu divit. Téma rodinné tragédie je velmi působivé. Nicméně nedotažený závěr celkový dojem poněkud kazí.
Po pár stranách, na kterých sledujeme ženu s malým chlapcem na jejich cestě domů přes dětské hřiště, se hned vzápětí dočteme v novinovém výstřižku o rodinné tragédii. Mladá žena totiž zavraždila nejdříve svého malého syna a následně spáchala sebevraždu.
V tu dobu se “narodila” Eliška, její devítiletá starší dcera. Té se v tu chvíli obrátil život vzhůru nohama a začala jeho nová kapitola.
Eliška je vytržena ze svého původního zázemí, protože otec se po této události zhroutí a není schopen se o svou dceru nadále postarat. Tu pak dostane do péče její teta, která ji dokáže sice zabezpečit materiálně, ale nenahradí ji milující rodinné zázemí. To nedokáže kvůli své vlastní minulosti, která nebyla jednoduchá, Elišce vytvořit. Ta tak vyrůstá víceméně osamocená, s výjimkou vánočních návštěv jejich příbuzných.
Hledání důvodů
Tyto dva motivy mi hodně připomínaly Hanu a Tiché roky od Aleny Mornštajnové dohromady. Další vývoj děje se ale odlišuje a vede hlavní hrdinku vlastním směrem. Když totiž Eliška dospěje a nastoupí na vysokou školu, dožene ji touha zjistit, k čemu přesně před deseti lety došlo a jaké důvody vedly její matku k tak nepochopitelnému chování.
Začíná tedy pátrat v minulosti. Hledá osoby, které matku znaly, případně souvisely s vyšetřováním a postupně se snaží dopátrat pravdy, nebo alespoň porozumět motivům. Kniha má cca 300 stran rozdělených do kratších kapitol a na rozdíl od výše zmíněných knih A. Mornštajnové nevyužívá retrospektivy a nedochází k vyprávění příběhu vícero osobami. Místy se samozřejmě Eliška vrací ve vzpomínkách do minulosti, ale jedná se jen o kratší úseky.
Nejasný závěr
Hned od prvních stran mě motiv zaujal. Převracela jsem jednu stránku za druhou, abych se dozvěděla, co dohnalo Eliščinu matku k takovému činu. Bavilo mě to, jak se Eliška postupně dozvídala podrobnosti o té události a navštěvovala ty, kteří ji mohli dát žádané informace. A popravdě jsem pořád čekala, že dojde k nějakému nečekanému odhalení a vysvětlení.
Nechci prozradit ze závěru knihy více nežli je potřeba, ale byl pro mě zklamáním. Myslím, že každý čtenář touží po tom, aby se příběh uzavřel a to se v Rekonstrukci nestalo. Naopak. Nejen, že nechává celou tragickou událost stejně záhadnou a nepochopenou, tak jako byla na začátku, ale navíc přináší další otazníky týkající se Eliščiny budoucnosti. Tajně doufám, že takový byl od začátku úmysl autorky. A že nešlo o to, že by začala psát tento román bez toho, že by věděla, jak jej chce zakončit a vysvětlit onu vraždu a sebevraždu.
Za mě je Rekonstrukce velmi dobře napsaný román, který čtenáře baví od počátku až do konce, ale nenabídne jasný závěr a ukončení celého Eliščina příběhu. Právě kvůli tomu nakonec nedávám Rekonstrukci plný počet bodů a mám k ní rozpolcený vztah.
Ukázku z knihy si můžete přečíst na tomto odkazu.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Host v roce 2019.
