Druhý díl tetralogie Geniální přítelkyně od spisovatelky Eleny Ferrante zachycuje dospívání obou dívek, Lily a Lenú, čili Rafaelly a Eleny. Na konci prvního dílu se odehrávala svatba šestnáctileté Lily. Nyní sledujeme první roky jejího manželství a Elenina studia na gymnáziu a vysoké škole.
Lila přijala nové jméno, stala se paní Carracciovou a vydala se cestou manželky a budoucí matky. Elena pokračuje ve studiu na gymnáziu. Jejich životní cesty se v tu chvíli začínají rozcházet ještě více, než tomu bylo dosud a Příběh nového jména je popisuje.
Je logické, že to, co mě zaujalo na prvním díle, tj. vztah mezi oběma kamarádkami a způsob, jakým dokáže autorka (?) zachytit a popsat emoce a hlavně motivaci, kterou obě hrdinky mají a která je vede k jejich chování, mě už ve druhém díle nepřekvapuje a není už takovou novinkou.
Nemůžu si proto pomoci, ale přestože jsem knihu četla se zájmem, nebavila mě tolik, jako první díl. Možná je to kvůli tomu, že zatímco prvnímu dílu dodávaly náboj věčné, především školní, souboje mezi Lilou a Lenú, které mezi sebou vedly v touze vyrovnat se a předčit jedna druhou, tak v druhém díle už toto téma nemá takový význam.
Když se život nevyvíjí, jak si Lila představovala
Každá z dívek jde svou cestou a my můžeme sledovat jednak Elenu, která se trápí svou nenaplněnou láskou. Zažívá vztahy s chlapci, ke kterým ale ve skutečnosti nechová žádné velké city a především se zaměřuje na své studium. Na druhé straně je pak Lila, která je uvězněná ve svém nešťastném manželství se Stefanem.
To se pokazí hned ve svatební den, po tom, co vyjde najevo, že její manžel navázal obchodní vztahy s Lilou nenáviděnými bratry Solarovými. Lila je tím tak rozhořčená, že odmítá svého manžela hned o svatební noci. Ten si to nenechá líbit a uchýlí se k násilí, které se pak stane běžnou součástí jejich vztahu.
Ve druhém díle vystupují všechny postavy známé již z prvního dílu (Pinuccia, Alfonso, Alfredo, Pascal atd.). Je tak možné sledovat propletenec vztahů, který vzniká mezi kamarády z dětství. Pro mě se popravdě tato změť stala při čtení až nepřehlednou a ztrácela jsem nit, pokud jde o vědomí toho, kdo komu co provedl a proč se chová zrovna tak a ne jinak a kdo s kým právě chodí.
Samotná Lila je pak obdivuhodná v tom, jakým způsobem dokáže přestát všechny zvraty ve svém životě. Napadá mě přirovnání ke kočce s devíti životy. Nicméně nemůžu říct, že by si získala mé sympatie. Na jednu stranu rozumím jejím rozhořčení, když si uvědomí, že dobrovolně vstoupila do svazku, ve kterém nebude šťastná a rozumím i tomu, že se zamiluje do jiného člověka.
Stejně ale na mě působila tak, že přilévala oleje do ohně, i když to nebylo nutné. Jen proto, že je zvyklá tak fungovat. Její chování k Eleně pak bylo v některých částech opravdu hrozné a bylo jasné, že si na ní vylévá své vlastní frustrace. Na druhou stranu, Elena se proti takovému chování nevymezila.
Stejná východiska, ale jiné šance
Nejsilněji na mě působí uvědomění si toho, jak může ne/možnost pokračovat ve studiu rozhodnout o budoucím směřování každého člověka. Přestože obě dívky pocházely ze stejného prostředí, které nebylo nakloněno vzdělávání, Eleně se to díky pomoci učitelky z obecné školy podařilo, protože přesvědčila její rodiče.
Lila však kvůli odporu své rodiny pokračovat nemohla, přestože byla velmi schopná a inteligentní. Tato “uzmutá” šance ji pronásleduji i v dospívání. Nejdříve se sice smíří a přijme svou roli vdané ženy, ale je jasné, že ji něco v životě chybí. A tak, jakmile se naskytne příležitost ke vzdělávání, chopí se jí.
Elena si pak uvědomuje, že překročila hranice své čtvrti, když dokáže odmaturovat a pokračuje ve studiu na vysoké škole. Současně je jí jasné, že tím pádem nepatří nyní ani do prostředí, ze kterého pochází, ale ani do prostředí vyšší společnosti, kam proniká.
Dochází jí, že nemá tu určitou lehkost v chování ve společnosti, kterou si bohužel neměla kde osvojit. Pro její spolužáky je to však něco přirozeného a Elena pro ně je nudnou a nevýraznou. Do hledáčku jejich zájmu se pak dostává jen v okamžiku, kdy chodí s chlapcem pocházejícím z této vrstvy.
Příběh nového jména je trošku slabším odvarem, než první díl. Ze zvědavosti si určitě přečtu i další dva díly, abych věděla, jak se osudy dívek vyvíjely, ale mám už od této série daleko menší očekávání.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství PROSTOR, nakladatelství, s. r. o. v roce 2017 a přeložila ji Alice Flemrová.
