Román Normální lidi je druhou knihou irské autorky Sallry Rooneyové. Tou první byly Rozhovory s přáteli. Kniha Normální lidi se stala bestsellerem a na její motivy natočilo HBO i seriál. Hlavními hrdiny jsou Marianne a Connell, které spojuje komplikovaný vztah.
Protože přestože se mi kniha líbila, nějak jsem se jejím hrdinům nedokázala přiblížit a pochopit jejich chováním. Možná je to otázka věku, že v pětatřiceti už mám odstup od dvacetiletých a jejich cítění a prožívání nerozumím.
Normální lidi vyprávějí příběh Marianne Sheridanové a Connella Waldrona. Oba pocházejí z provinčního irského městečka na západním pobřeží. Jsou spolužáky ze střední školy a navíc,
Connellova mamka, samoživitelka, chodí uklízet do domácnosti Marianniny rodiny. Ta je po smrti otce neúplná. Matka Denise a bratr Alan nejsou Marianně oporou. Spíše naopak.
Marianne a Connell = VSL?
Sráží ji svými poznámkami a výpady na psychické dno. Není divu, že Marianne je ve škole outsiderem. Svou nejistotu a prázdnotu skrývá za maskou přezíravosti. A ta je šikaně vystavena i ve škole. Populární Connell, člen fotbalového týmu a místní krasavec, Marianne respektuje díky její inteligenci a rozhovorům, které spolu vedou.
Mezi oběma funguje vzájemná přitažlivost, která vyústí v několikaměsíční, skrývaný, vztah. Connell se natolik bojí toho, co by si o něm mysleli jeho přátelé, že Marianne nikdy nepředstaví jako svou přítelkyni. A Marianne na toto uspořádání přistoupí. Její sebevědomí je totiž tak pošramocené, že pro trochu lásky takové chování strpí.
Ve škole se pak oba navzájem ignorují a scházejí jen v soukromí. Marianne přitom má na Connella pozitivní vliv. Inspiruje jej svou nezávislostí a tím, že ji názor ostatních nezajímá. Connell, který by se jinak připojil k většině spolužáků a odešel studovat maximálně do Galway, se díky Marianně přihlásí na Trinity College v Dublinu.
Tam se opět potkávají, protože na konci střední školy se jejich cesty rozešly. A jejich vztah pokračuje v turbulencích dál. Sledujeme jej celkem po dobu čtyř let a je hlavní náplní románu. Ten nemá jinou zápletku a rozuzlení, ke kterému by směřoval.
Přitažlivost nebo spíše osobní problémy?
Román je popisován jako příběh magnetické přitažlivosti mezi oběma hrdiny. Mám ale spíše za to, že více než o přitažlivost, se jedná o závislost. Marianne touží po lásce. Tím, že tu ji Connell nikdy úplně nedopřeje, v ní vyvolává touhu ji získat. A naopak. Connell se k Marianně nechová tak, jak by se choval milující člověk. Pořád se snaží zapadnout do škatulky “normálnosti” a při tom jej dráždí vědomí, že by z ní mohl uniknout. A být sám sebou. To dokáže ale jen tehdy, když má Marianne nablízku. Odváží se pak věcí, kterých by se jinak bál.
Na jednu stranu je to velice zajímavé jejich příběh číst. Ale současně je to i trochu bolestivé. Když si člověk uvědomí, jak se navzájem trápí. A točí se v kruzích. Obzvlášť Marianne trpí tím, čím si prošla v dětství. Provází jí to i v dalších vztazích, které navazuje. Connell tedy není tím jediným mužem v jejím životě. Pravidelně se do něj ale vrací a jejich vztah je “jakoby” kamarádský.
Vyprávění je plynulé a hutné. Normální lidi mají cca 220 stran, ale příběh v nich obsažený je hluboký. Mám jen jedinou připomínku k texu. V textu není rozlišená “klasická” přímá řeč a neobsahuje nikde uvozovky. Pro mě pak byla kniha hůře čitelná. Nejsem si jistá, jaký toto mělo mít význam, proč k tomuto kroku autorka přistoupila.
Ukázku z knihy si můžete přečíst třeba tady.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Argo v roce 2020 a přeložila ji Radka Šmahelová.
