Kniha Můj příběh manželky bývalého prezidenta USA se skládá ze tří částí a popisuje život Michelle Obamy od dětství, přes studia na univerzitě a seznámení s Barackem až po léta strávená v Bílém domě. Pokud hledáte inspiraci, povzbuzení a vyprávění o překonávání překážek, neváhejte a sáhněte po ní.
Můj příběh se skládá ze tří částí. Zahajuje jej „Cesta k sobě“, která je především o dětství, dospívání a rodině. Následuje „Cesta k nám“, kdy už Michelle potkala Baracka, tvoří spolu pár a sledujeme jeho cestu k prezidentství.
Poslední část nazvaná „Cesta dál“ pak popisuje dvě volební období, která strávili v Bílém domě.
Tyto tři hlavní oddíly jsou dále členěny do celkem 24 kapitol. Kniha je to tedy bytelná, má rozměr menší A4 a lehce přes 400 stran. Kromě nich najdeme uprostřed knihy i několik stran s barevnými fotografiemi, které zachycují Michelle od dětství až po dospělost.
Hledání cesty k sobě samé
Začnu první částí, která je zajímavá, ale nemůžu říct, že by mě pohltila. Popisuje Michellino dětství v Chicagské čtvrti, která se v průběhu několika let stala víceméně „černou“. Protože ti, kteří si to mohli dovolit, se raději odstěhovali jinam a nebyla daleko od označení „ghetto“.
Za asi pro mě nejzajímavější je moment, kdy je malá Michelle ve druhé třídě a je nešťastná z toho, jak výuka probíhá. Doma o tom vykládá své mamince. Ta neváhá a vypraví se do školy zjistit, co by mohla pro svou dceru udělat. Podaří se jí to, že Michelle společně s několika dalšími spolužáky dostane možnost přejít do jiné třídy, které se učitelé věnují a žáci tak mají šanci se vzdělávat.
Plnění očekávání okolí a diskriminace
Jak o tom sama Michelle píše, i ona musela později myslet na to, že dostala tuto příležitost a vzpomínala na ostatní děti, které toto štěstí neměly a jak se asi pak vyvíjely jejich osudy. Dále mě zaujala myšlenka, kterou uváděla v souvislosti se svým studiem na Harvardu. Když už jako malá holčička zjistila, že na ostatní zapůsobí věta „Chci být lékařkou.“, chovala se i následně ve svém životě tak, aby získala uznání od ostatních.
Nemyslela při tom na své vlastní potřeby a přání. Tento přístup ji přivedl ke studiu práv a následně i k práci v advokátní kanceláři. Přestože v ní byla díky své píli dobrá a dařilo se jí, necítila se zde spokojená. Právě v této advokátní kanceláři ale potkala Baracka Obamu, takže třeba to tak prostě mělo být :-).
Tak jako i dále v knize, zaznívá v první části hodně téma rasové diskriminace. Líbí se mi, že Michelle nechodí kolem horké kaše a přiznává, že se mnohokrát necítila v prostředí plném „bílých“ úplně komfortně. Nedokážu se úplně vžít do její pozice. Maximálně z pohledu ženy, která se v pracovním prostředí potkává hlavně s muži, ale myslím, že pro každého příslušníka nějaké menšiny může být povzbuzující si toto přečíst.
Manžel Barack Obama
Upřímně, druhá část mě bavila nejvíce. Popisuje to, jak se Barack postupně vypracovával až k prezidentskému úřadu. Nevím, jestli by mě tolik zaujalo, kdybych četla jeho vlastní popis této cesty. Daleko zajímavější mi přišlo vidět jej očima jeho ženy. Ta byla od začátku proti Barackově politické kariéře, protože si byla vědoma toho, co to bude znamenat pro jejich rodinu.
Přestože mu, jak sama přiznává, nevěřila, nakonec jej přece jen podpořila a dala přednost zájmům národa před těmi svými. Barack je popisován jako velmi pracovitý člověk, který vynikal už při studiích na Harvardu a věnoval dobrovolnictví. Nebál se vstoupit do politiky, protože v tom viděl smysl a měl své vize a ideály, kterých chtěl dosáhnout.
Líbí se mi myšlenka, která z popisu Barackovy cesty nahoru až k vrcholnému úřadu vyplývá, přestože není nikde vyjádřena. Když člověk sleduje to, čemu se Barack věnoval ještě před studiem práv, jaké byly jeho zájmy v průběhu navštěvování univerzity i po ní a také jeho následující aktivity, nelze se ubránit dojmu, že všechno to do sebe tak hezky zapadá a jeden krok následuje za druhým.
Přestože, jak to popisuje i Michelle, široká veřejnost se o Barackovi dozvěděla především po jeho proslovu na sjezdu demokratů, kde vystupoval jako senátor, není to tak, že by se ze dne na den „zrodila hvězda“. Za jeho úspěchem byla spousta let práce a přemýšlení. Myslím, že on se, ať už vědomě, nebo nevědomě, na roli prezidenta připravoval daleko dřív, než o něm takto uvažovali ostatní.
Léta v Bílém domě
Můj příběh nás v poslední části přivádí do Bílého domu. Je samozřejmě zajímavá tím, že se čtenář dozví, jak to tam chodí. Za co si musejí jeho obyvatelé platit, co je jim poskytnuto a jakým bezpečnostním opatřením se musejí podrobit. Zaujal mě detailní popis toho, jak vypadá a co / kdo všechno je součástí prezidentské kolony. Stejně jako fakt, že Barack měl po celou dobu prezidenství kolem sebe vojáka s koženým kufříkem, který obsahoval kartu s kódem pro použití jaderných zbraní.
Pěkný je i popis jejich cesty do Londýna a setkání s královnou Alžbětou II., kterou Michelle popisuje s obdivem k tomu, jak zvládá i ve svém věku svou roli panovnice. Vtipný byl popis situace, kdy Barack navštívil nějakou základní školu společně se svou dcerou. Ta okomentovala výjev, kdy si na hřišti, které cestou míjeli, hrály malé děti a na okolních budovách byli vidět snajpři střežící prezidentovu bezpečnost. Jízlivě se na něj otočila se slovy: „Tati, vážně si myslíš, že je to nutný?“
Inspirativní životní příběh
Můj příběh je první autobiografií, kterou jsem četla a musím říct, že mě navnadila k tomu přečíst si i další. Je myslím dobré dozvědět se o příbězích lidí, kteří byli či jsou ve svých životech úspěšní, obzvlášť pokud oni sami se nesnaží malovat realitu na růžovo a nebojí se přiznat své chyby a selhání, které je na cestě za úspěchem potkaly.
Pro ženy může být Michellin příběh povzbuzující v tom, že i ona řešila to, jak skloubit starost o rodinu s prací, které se nechtěla vzdát a jak se vyrovnat s tím, když vás ostatní kritizují a strefují se do vás čistě z toho titulu, že vás chtějí zranit a ublížit vám.
Zatímco Barack si jasně uvědomoval, že se jedná o politickou hru, které se nelze vyhnout, pro Michelle toto bylo zpočátku obtížné, protože si myslela, že „když budu usilovně a poctivě pracovat, osobní útoky se mi vyhnou a všichni mě budou vnímat takovou, jaká jsem.“ A v tomhle se třeba já poznávám. Knihu Můj příběh proto mohu jen vřele doporučit.
Ukázku z knihy si můžete přečíst tady.
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Argo v roce 2019 a přeložila ji Michala Marková.
