Děj románu Chirurg spisovatelky Petry Dvořákové nás přivádí na maloměsto někde v příhraničí s Německem, kde se v místní nemocnici snaží udržet a moc nevyčnívat lékař Hynek Grábl. Se svým pracovním ani manželským životem není spokojený a úlevu hledá v alkoholu.
Kvůli průšvihu, kterého se dopustil v minulosti, musel odejít z prominentního místa na klinice v Praze. Jen díky známostem svého tchána dostal šanci alespoň v okresní nemocnici. Svou práci se snaží odvádět co nejlépe dle svého svědomí, ale nedovolí si moc vystupovat z řady, protože si je vědom své křehké pozice.
Hynkův život je tak momentálně pěkně na houby a on si to uvědomuje a vyčítá si to. Musí splácet náhradu škody, takže se věčně topí v dluzích a jednu půjčku řeší druhou.
S manželkou se doma hádají, protože té zničil (podle ní) svým průšvihem život. Navíc jej neustále podezřívá z nevěry s některou ze sestřiček. V neposlední řadě má pak doma dva puberťáky, přičemž starší syn začíná rebelovat… a zapomněla jsem zmínit, že útěchu nachází Hynek ve flašce.
Připravte se na to, že při čtení Chirurga se dostanete do světa chlapa, který nyní prohrává na všech frontách. Jen ta chíra mu ještě dává smysl a baví jej. Když se ale na oddělení objeví bývalý kolega z kliniky, začíná mít Hynek obavy, že se provalí jeho dávný průšvih a on si už neškrtne vůbec nikde.
Nemocniční prostředí
Chirurga jsem přečetla za pár hodin, protože mě kniha chytla. I přes všechny jeho úlety mi byl hlavní hrdina sympatický. Mám z něj dojem, že v hloubi duše je to opravdu dobrák, který si uvědomuje, co dělá špatně, ale nemá sílu se chovat jinak. Petra Dvořáková vystihla myslím velmi dobře chování, emoce a celkovou atmosféru, která panuje v nemocnici a doma a čtenář se dokáže do Hynkovy situace vcítit. Nicméně to nic nemění na tom, že po přečtení má člověk trochu pesimistickou náladu.
Logicky, většina děje se odehrává v nemocnici, ať už na sále, ambulancích nebo schůzkách s vedením. Z toho vyplývá přitažlivost příběhu, protože řekněme si upřímně, většinu lidí baví seriály a filmy z lékařského prostředí. Na můj vkus se v textu, zejména zpočátku, objevovalo až moc termínů, kterým jsem jako laik nerozuměla. Na jednu stranu chápu snahu vyjádřit co nejvěrněji to, jak se spolu lékaři baví, ale na druhou mě to trochu vzdalovalo od děje.
Otevřený konec
Ke knize mám jen jednu připomínku, která mi ale přijde zásadní. Nevím, jestli je to teď nový trend, ale podobně jako v Rekonstrukci, i Chirurg má otevřený konec. Mě to vadí. Opravdu. Čekám, že když se pročtu celou knihou (a to proto, že mě zajímá, jak to s hlavním hrdinou dopadne), tak že na konci se dočkám polepšení/vyřešení/uzavření jeho příběhu. To se ale nestalo.
Pokud to není záměr a autorka má v plánu někdy v budoucnu pokračovat ve sledování Hynkova osudu, tak to na mě působí tak, že na začátku psaní nemá spisovatelka jasno v tom, jak by měl děj skončit. V průběhu psaní tak rozvíjí různé dějové linky, ale už se nedostane k tomu, aby je uzavřela. Teď při psaní tohoto příspěvku mě napadá, že toto je vyčítáno i Georgi R. R. Martinovi a jeho Písni ledu a ohně. Tak se rozepsal, že nyní není schopen ukončit osudy všech svých hrdinů…
Ukázku z knihy si můžete přečíst tady.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Host v roce 2019.
