Konec roku a začátek toho nového přináší předsevzetí a plány do budoucna. Pokud jste si někdy přáli žít na hradu nebo zámku, kniha Aby po nás něco zůstalo autorek Anny Novotné a Kateřiny Sýsové vás možná bude inspirovat.
A pokud zámek není vaším snem, pořád vás mohou příběhy snílků, bohémů a dobrodruhů inspirovat. Protože si možná také přejete, aby po vás “něco zůstalo”.
Právě to spojuje 15 rozhovorů se zámeckými pány a paními, kteří poskytli rozhovory a podělili se o své zkušenosti s restaurováním objektů, které bývaly ruinami.
Co takhle pořídit si zámek?
Kniha přináší rozhovory a je doplněná fotografiemi ze zmiňovaných zámků a hradů. Majitelé vyprávějí například o svých motivacích, které je vedly ke koupi míst, která měla svá nejlepší léta dávno za sebou. Častokrát byly vyrabovány a v dezolátním stavu. Přesto se jejich noví vlastníci snaží navrátit jim jejich původní podobu a vrátit do nich život.
Dále se rozpovídají například o tom, jestli a jaký měla tato koupě dopad na jejich rodinný život a jaké mají s objektem další úmysly. Čtení je to zajímavé a fotografie, které text doprovázejí jsou krásné a zachycují genia loci daných míst. Příběhy se liší, nedá se říct, že by všichni majitelé byli ze stejného těsta a právě ta rozmanitost mě při čtení bavila. Asi bych měla dodat, že knihu jsem dostala právě z toho důvodu, že při průjezdu vesničkami kolem Podbořan se rozplývám nad zámečky, které cestou míjíme.
O kterých místech se dočtete?
Kniha obsahuje příběhy majitelů těchto hradů a zámků:
- Zbenice
- Luhov
- Horní Libchava
- Martinice
- Vyklantice
- Rtišovice
- Úsobí
- Kanice
- Dobrohoř
- Korozluky
- Nové Hrady
- Horní Hrad
- Skrytín
- Dub
- Krásný Les
Trochu mě mrzí, že všechny z nich jsou v Čechách, maximálně na Vysočině. Z Moravy zde není zastoupen ani jeden.
Zajímavé postřehy z vyprávění
Majiteli jsou jak bohémové, kteří nemají jasnou vizi, ale snaží se památku zachránit, tak i vlastníci, kteří si svůj záměr promysleli a naplňují jej. Asi všechny pak zajímá, kolik takový zámek a jeho oprava stojí. Většina vypravěčů kupovala ruinu, ale i tak si museli například vypůjčit peníze. Nejedná se o bohaté podnikatele. Pokud jde pak o opravy, tak ty se odvíjejí právě od množství finančních prostředků.
Proto některé opravy neprobíhají tak rychle, jak by možná okolí očekávalo. Častokrát mají majitelé své vlastní zaměstnání a rekonstrukci se věnují až po ní. Je to logické. Nejdříve musí vydělat peníze, které mohou následně vložit do zámku. K dotacím mívají podobný přístup. Zmiňují, že získání dotací je podmíněno velkou administrativou, která zabírá velké množství času a proto častokrát dotace raději nečerpají a financují opravy jen vlastními prostředky.
Všichni majitelé samozřejmě komunikují s památkáři, ale jejich zkušenosti se odlišují. Někteří zmiňují, že je spolupráce bezproblémová, jiní ji vidí jako zbytečně zatěžující a neprospívající věci.
Co je trochu smutné, ale asi ne nečekané, je zkušenost s místními obyvateli. V tomto ohledu se bohužel většina majitelů shodla. Přestože do nemovitostí vkládají svou energii a finanční prostředky, které by ostatní lidé nebyli ochotní dát, setkávají se se závistí a nepřejícností okolí. To je totiž vnímá jako “bohaté”, když si mohli dovolit koupit zámek. I když třeba sami tuto možnost také měli, jen si na ni netroufli.
Knihu Aby po nás něco zůstalo bych doporučila těm, kdo mají romantické sny o vlastním zámku. Ne proto, že byste měli přijít o iluze, ale je to zajímavé počtení, ve které můžete načerpat i spoustu praktických informací. Třeba o tom, jak je potřeba k zámku přistupovat a jak je možné jej využít, aby byl provozuschopný. Ale to není vše. Majitelé připomínají třeba i historii svých nemovitostí a předchozí pány a jejich osudy.
Sníte o bydlení na zámku?
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Práh v roce 2021.
