Teorie podivnosti získala Literu za prózu v roce 2019. Jak se uvádí na stránkách Magnesie Litery, jedná se o první knihu Pavly Horákové, která je určená dospělému čtenáři. Vypravěčkou příběhu je mladá intelektuálka Ada Sabová, která glosuje svět kolem sebe.
Asi právě fakt, že Ada já jsme byly v téměř stejném věku, způsobil, že jsem její hrdince velmi dobře rozuměla. Ať už jde o její zkušenosti s partnery na základě prožitých vztahů, nebo její nechuť, se kterou vcházela do zaměstnání a měla při tom pocit, že tahle cesta ji nikam nevede.
Ada pracuje jako vědkyně ve smyšleném Ústavu mezioborových studií člověka. Zde má kolem sebe barvitou skupinku kolegů, kteří reprezentují nejrůznější charaktery lidí, se kterými se člověk potkává v jakémkoliv zaměstnání. Ada jejich počínání celkem vtipně popisuje a glosuje. Blízkou kamarádku má ve starší kolegyni Valerii, toho času knihovnici, bývalé docentce. Ta se ale vzdala své funkce po zmizení jediného syna.
Trocha magie ve vyprávění
Kromě kolegů nám Ada představí i členy své rodiny, se kterými se potkává a řeší rodinné vazby. Otec, lékař se syndromem vyhoření a mamka, rozhlasová redaktorka jsou doplněni bohémským mladším bratrem a vzdálenou ambiciózní sestrou. Bokem nezůstala ani babička, kterou Ada navštěvuje v domově důchodců.
Dalo by se říci, že Adino vyprávění se točí právě kolem rodiny, kolegů a milostných vztahů, o kterých se taky dozvídáme. Co je zde ale navíc a pro mě román odlišuje od jiných podobných děl, je spousta informací a odkazů, na které jsem při čtení narazila. V Adě se nezapře ta intelektuálka a tak v myšlenkách skáče k různým výzkumům nebo vědeckým poznatkům. Mě právě toto na čtení Teorie podivnosti velmi bavilo.
Trochu nezvyklou linkou je pak určitá magie objevující se v příběhu. Nejedná se tedy o 100% reálný román, kde vše dává smysl a je možné. Ada si všímá různých zákonitostí kolem sebe a při hledání Valeriina syna narazí na cestování časem a prostorem. Pro mě bylo toto obohacující a zajímavé, připomínalo mi to Janu v Probudím se na Šibuji, ale chápu, že někomu se toto může zdát „ujeté“ a v textu mu to bude vadit.
Román pro ženy
Teorii podivnosti bych doporučila spíše čtenářkám, než čtenářům. Přece jen je asi nebude tolik bavit Adino vyprávění o tom, jak se odličuje a maže proti celulitidě. Kniha nemá nijak závratný děj, spíše je to sled událostí, které se dějí v Adině okolí a ta na ně určitým způsobem reaguje.
Pátrání po zmizelém synovi je intenzivnější až v druhé půlce knihy a ani zde nezabírá hlavní prostor. Pokud hledáte knihu, která vás pobaví na pár večerů, přinese zajímavé informace a nebude vám vadit ta částečná nereálnost příběhu, pak vám román Pavly Horákové můžu jen doporučit.
Moje hodnocení: 5/5
Knihu vydalo nakladatelství Argo v roce 2018.
