Přestože název tohoto detektivního románu – Vůně ďábla – nemá, alespoň podle mého názoru, nic společného s jeho dějem, natož pak jeho obálka, byla pro mě Vůně ďábla jinak vcelku příjemným překvapením.
Jejího autora, Monse Kallentofta, jsem dosud neznala. Stejně tak jsem neměla tušení, že jsem si vybrala již desátou knihu ze série případů inspektorky Malin Forsové. Tak se jí pojďme podívat na zoubek.
Malin Forsové je přes čtyřicet let, je nezadaná, má téměř dospělou dceru a potýká se se závislostí na alkoholu. Právě kvůli té ji její nadřízení poslali do Thajska. Tam má pomáhat švédské ambasádě s řešením úkolů týkajících se občanů Švédského království.
Pro Malin má být Bangkok místem, které ji pomůže se oprostit od případu malého chlapce. Jeho zabití ji totiž pronásleduje ve snech. Také je to způsob jak Malin na chvíli “uklidit”, aby se zbavila své závislosti a mohla pak znovu vykonávat svou práci policejní inspektorky.
Vražda švédské šejdířky
V Bangkoku začne Malin pracovat na případu zavražděné Švédky Anniky, ke kterému je povolána jako kontaktní policistka. Malin se začne zajímat o ženinu minulost a to, co ji přivedlo do Thajska. Zjišťuje, že Annika byla protřelou podvodnicí, která se nebála tahat z důvěřivých lidí peníze nejrůznějšími způsoby. Zpočátku se jednalo o charitu, pak o výstavbu domů, dále o zajištění práce či umělé drahokamy, takže o možné motivy k vraždě u ní opravdu není nouze.
Co ale případ komplikuje je Malinina závislost. Kvůli té se nejen dopustí několika extempore na veřejnosti, ale současně je díky tomu lehce zneužitelná. Nikdy si totiž nemůže být jistá, co přesně a kde dělala. Dále, přestože spolupracuje s místní policistkou Pimčarn, se kterou se i spřátelí a měly by si navzájem předávat získané informace, Malin před ní zatajuje svůj vztah s mladíkem Aroonem. Ten je přitom dále v příběhu klíčem k vyřešení vraždy Anniky.
Alkohol v hlavní roli
Přestože jsem jinak na motiv vyšetřovatele/alkoholika/drogově závislého už celkem alergická a snesu jej jen u Harryho Hola, tak Malin se mi líbila i tak. Asi se tedy nedá čekat, že člověk s její spotřebou by si současně byl schopen zachovat kondici, kterou vládne Malin, ale co už. Její stavy a touha po sklence byly popsány velmi podrobně.
Stejně tak dobře je vylíčen i Bangkok. Se svým vlhkým podnebím, mladými ženami nabízejícími se na ulici i v barech a i chudobou. V Thajsku jsem nebyla, takže nemůžu posoudit, jak věrně je jeho hlavní město v tomto popisu zachyceno, ale pro mě je to obrázek velmi živý a vtáhl mě do sebe.
Příběh mě bavil, a i když jsem zvyklá na spíše dramatičtější kriminálky a detektivky, Vůni ďábla bych doporučila si přečíst. Není to sice světoborný román, bez kterého byste nemohli být, ale není podle mě špatný a jsem celkem zvědavá i na další knihy ze série, pokud budu mít možnost si je přečíst.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Host v roce 2019, překlad Eva Nováčková.
