Záhadný název knihy – Trujkunt – vám na první dobrou neprozradí, ba ani nenaznačí, co od jejího obsahu čekat. Ani mě nebylo hned jasné, co se jím snaží autor říci. Až následně jsem si přečetla na obálce, že odkazuje na oblast Třinecka a Jablunkovska.
Trujkunt je tak názvem pro území, kde se dotýkají hranice Česka, Polska a Slovenska, tedy trojmezí. Ostatně i autor na svém blogu uvádí, že tento výraz vznikl až pro potřeby knihy.
Jejím autorem je bývalý starosta města Jablunkov, Petr Sagitarius, který pochází z Třince. Znalost obou těchto měst je v textu dobře patrná.
Pro čtenáře z jiných koutů naší země může být lákavé to, že všechny restaurace či bary, stejně jako např. folklórní festivaly v knize zmíněné, může skutečně navštívit.
Spousta akce a nekompromisní vyšetřovatel
Hlavním hrdinou je major ostravské kriminálky, třicátník Roman Saran, který bydlí v Třinci. Seznamujeme se s ním v roce 2004, kdy se odehrává děj prvního příběhu. Jak napovídá podtitul knihy – detektivní trilogie – na čtenáře nečeká jen jedna zápletka. Roman není zrovna prototypem sympatického detektiva. Právě naopak. Je to malý výbušný blonďák, který se rád nechá vyprovokovat ke rvačce. A jeho vztah k ženám je kapitola sama o sobě.
Jeho temperament se odráží i ve způsobu vyšetřování, které žene dopředu a nenechává své operativce v klidu. Ti by kolikrát již raději pracovní den zakončili a věnovali se rodině, ale Saran je v tom nekompromisní. Dokud není vražda vyšetřená, žádné volno se nekoná.
V tomto mi připomíná trochu postavu Harryho Hola a pro mě se tím stal nakonec sympatickou postavou. Vyprávění je tedy velmi dynamické. Žádné zbytečné popisy, žádné zdržování, děj jde z akce do akce. Právě to mě na knize hodně bavilo a přečetla jsem ji v průběhu jednoho dne.
Po naszymu
Autor zmiňuje v textu celkem dost reálií o našem regionu a v prvním příběhu nazvaném Dwur, sáhne i do historie týkající se 2. světové války. Nemyslím si ale, že by to bylo na úkor příběhu. Některé jsou třeba pro mě “zbytečné”, např. vysvětlení pojmu werk, ale chápu, že pro další čtenáře je toto nezbytné.
Oživením příběhů jsou pak určitě části, kdy postavy hovoří “po naszymu”. Myslím, že v textu je jich tak akorát. Zpestří vyprávění a autor jej vložil jen tam, kde se skutečně hodí. Např. když se druhá povídka Kruhy odehrává v době konání festivalu Gorolski Święto a vyšetřovatelé hovoří s místními.
“Kolik bylo hodin, když jste se vracel? Aspoň přibližně.”
“Jo niewiym, ale uż widniało. My całum noc popijali w naszi budzie, spytejcie se tam.”
Třetí povídka tvořící Trojkunt je nazvaná Čtverka. Odkazuje na třineckou sportovní školu a její děj se tak oproti prvním dvěma (z Jablunkovska) odehrává právě ve městě oceli.
Pro mě byl Trujkunt velmi milým překvapením. Čekala jsem popravdě spíše něco horšího a uklidňovala se při koupi tím, že se mi bude líbit minimálně proto, že jsem z Třince. Ale přestože tato skutečnost určitě zapůsobila a probudila ve mě i mírnou nostalgii, tuto knihu hodnotím pozitivně hlavně díky jejímu zajímavému a promyšlenému ději. Protože mám ráda krimi, padly mi všechny tři příběhu do noty a jako čtenář detektivek jsem spokojená.
Na stránkách nakladatelství si můžete prohlédnout ukázku z knihy.
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Argo v roce 2020.
4 comments
Zdravím. Koncem března vyjde pokračování, další dvě krimi novely. Možná už jste to zaregistrovala. Na podzim pak další dvě. Momentálně píšu deváté pokračování a motám se v Tyře a na “Javošu” 🙂
Super! Tak to jsem nevěděla a těším se 🙂 mimochodem knihu jsem zapůjčila v rámci třinecké části rodiny a padl dotaz – má Roman Saran předlohu ve skutečné osobě?
Díky.:-)
Rádo se stalo 🙂