Kniha Kdo šije u Podolské? spisovatelky Lucie Hlavinkové zaujme hned svou obálkou, která je podle mě velmi hezká a podařená. Čekala jsem, že román bude pojednávat o příběhu paní Podolské. Což nakonec nebyla tak úplně pravda, ale to mi z knihy dojem nezkazilo.
Asi dvě věci by bylo dobré zmínit hned zpočátku. Za prvé, kniha zachycuje období po druhé světové válce, nevěnuje se tedy vrcholnému období salónu, ale spíše tomu temnějšímu, kdy se nad soukromým podnikáním stáhla mračna, a lidé přestávali věřit jeden druhému.
Za druhé, kniha nezachycuje v prvé řadě osud Hany Podolské. Ta samozřejmě v příběhu hraje svou roli, společně se svým synem Viktorem, ale nejsou jedinými hrdiny tohoto krátkého románu.
První housle v příběhu hrají švadlenky ze salónu a to Milena a Květa, které jsou kamarádkami. Zatímco Milena je krasavice, která si bezstarostně (takto to vnímá okolí) užívá společnosti chlapců, Květa, která je o něco starší, je trošku šedou myškou. Na Milenu se snaží dohlížet a krotit její občas drzé, občas až nebezpečné komentáře. Zároveň je platonicky zamilovaná do ženatého Viktora a sní o tom, že potká muže, se kterým založí rodinu.
Kromě nich v příběhu vystupují další švadlenka Boženka a Gustav, který má v salónu nejdříve neurčitou pozici asistenta, ale protože prokáže svou důvěryhodnost vůči režimu, je následně “povýšen” a stane se z něj zástupce ředitele pro kádrovou práci. V neposlední řadě má v knize svůj part i Marta Gottwaldová, která se snažila vyrovnat předchozí první dámě Haně Benešové a oblékat se podobným způsobem, právě pomocí šatů šitých u Podolské.
Slabé místo knihy
Myslím si, že velký počet hrdinů a jejich příběhů je slabou stránkou knihy. Všichni dostávají ve vyprávění celkem dost prostoru a jejich příběhy jsou zajímavé, nicméně žádný z nich není opravdu intenzivní. Mě osobně zaujal třeba hlavně příběh Gustava, jako polovičního žida, který se s tímto “dědictvím” vyrovnával a stejně tak i Boženky, která se provdala za ambiciózního Ottu. Oproti těmto dvěma mi příběh hlavních hrdinek Květy a Mileny přišel trošku méně zajímavý.
Samostatnou kapitolou je pak život Hany Podolské a Viktora. Za mě by bylo asi lepší využít jejich osudů opravdu jen okrajově, pokud se chci soustředit na vyprávění jiného příběhu. Takto na mě román působil jakoby nedotaženě. Rozjela se spousta dějových linek, přičemž sice všechny byly uzavřeny, ale žádná nešla příliš do hloubky. Protože jsem knihu četla hned vzápětí po dočtení Hlasu kukačky, vnímala jsem ten rozdíl asi o to silněji.
Celkově se mi román líbil a s klidným svědomím jej doporučím k přečtení. Nečekejte od něj ale propracovaný příběh. Pro mě byl přínosný v tom, že mě zavedl do období po druhé světové válce a přiblížil dobu, o které se jinak moc nedočítáme. To jak se postupně společnost proměňovala a měnily se pravidla je pro mě zajímavé a poučné.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Motto v roce 2019.
