Kniha Do tmy, jejíž autorkou je Anna Bolavá (vlastním jménem Bohumila Adamová), vyšla již v roce 2015. O rok později pak získala cenu Magnesia Litera za prózu. Je to příběh osamělé ženy, jejíž psychický stav se postupně zhoršuje. Jediným záchytným bodem je pro ni sběr bylin, kolem kterého se točí celý její život.
Příběh je rozdělen do kapitol, které nesou názvy bylin. I tímto autorka čtenáři ukazuje, jak moc se sběr léčivek stal pro hlavní hrdinku románu důležitým. Byliny je totiž potřeba sbírat jen v určitém období.
A to Anna, žena středního věku, žijící osaměle a trpící nespecifikovanou nemocí, velmi dobře ví. Následně je musí správně usušit, aby za ně ve výkupně dostala alespoň několik stovek korun.
Zpočátku se Anna zdá být jen trochu podivínkou. Baví se alespoň se svou sestřenicí, kamarádkou z dětství a několika lidmi z výkupny bylin a živí se překládáním knih.
Tato činnost ji tak přiměje vyrazit jednou za čas vlakem do Prahy. Je pak také určitou “omluvenkou” před okolím, které pak snáze přijme fakt, že se toulá po lukách a lesích a sbírá tam léčivky.
Znepokojující a nejasný příběh
Příběh Anny je zajímavý a upoutává vás, ale současně je i poněkud nenaplňující. Myslím tím to, že jen v náznacích se dozvídáme, o Annině minulosti a nevíme nic bližšího o tom, kdy se u ní začala rozvíjet její nemoc, která také není nijak specifikovaná. Ani po přečtení mi není jasné, jestli se jednalo “pouze” o psychickou poruchu, kdy Anna ztrácí čím dál více kontakt se světem a propadá se do svých vlastních představ.
A jestli její fyzické potíže pak pramenily z toho, že užívala velké množství léků, nebo se u ni skutečně projevovala nemoc, na kterou (asi) zemřela kdysi její babička… Současně je to chytlavý příběh a vy otáčíte jednu stránku za druhou a sami jste znepokojení z toho, co se Anně děje a jak se chová. Ale nedozvíte se, k čemu přesně došlo například při setkání s tchánem, ani to, jaké bylo Annino manželství.
Cesta do hlubin duše
Přestože příběh není klasickým vyprávěním, ve kterém by došlo k vyvrcholení a zvratu, je zajímavý tím, jak autorka zachytila duševní pochody hlavní hrdinky. Pro mě bylo zážitkem, nahlédnout trochu do hlavy člověka, jehož psychický stav se horší a začínají se u něj objevovat přeludy. Nakolik je to reálné zachycení nemoci, nedokáži posoudit.
Anna ve sběru nachází útěchu a pomáhá ji překonávat těžké okamžiky, kdy jí není fyzicky dobře. Postupně ale vyjde najevo, že se jedná spíše o mánii. A protože v červnu kvete spousta bylin, Anna ani neví, kterou dříve sbírat. Nejraději by je totiž měla na půdě na sušení úplně všechny a nenechala jedinou některému z jiných sběračů.
Kniha mi v něčem malinko připomínala Houbařku, kde také osamělá žena hledá útěchu v procházkách lesem a sběru. Do tmy je ale více znepokojující. Doporučím ji určitě k přečtení, protože mě kniha opravdu bavila a přečetla jsem ji téměř jedním dechem. Jen v závěru jsem byla trochu zklamaná, protože bych se ráda dozvěděla, jakou nemocí Anna trpěla a jak vše dopadlo.
Ukázku z knihy Do tmy si můžete přečíst zde.
Moje hodnocení: 4/5
Knihu vydalo nakladatelství Euromedia Group, k. s. – Odeon v roce 2015.
