Detektivka Úplně jiný příběh švédského spisovatele Håkana Nessera se odehrává ve dvou časových rovinách a na dvou místech – Švédsku a Bretani. Případ vraždy zde řeší inspektor kriminálky v Kymlinge, Gunnar Barbarotti. Autor o něm napsal sérii románů a tento je druhý ze sedmi.
Čím více medailí uvidíte na obálce, tím větší si dávejte pozor. Kniha by totiž ve výsledku mohla skrývat něco “úplně jiného”. Bohužel se mi i v případě tohoto švédského románu potvrdilo, že v okamžiku, kdy se obálka pyšní označením světový bestseller, či jako v tomto případě oceněním nejlepšího švédského krimi románu, je to jen snaha nalákat čtenáře na knihu, která ve skutečnosti za moc nestojí.
Je toho více, co se mi na knize nelíbilo. Vezmu to tedy postupně od hlavního hrdiny. Inspektor kriminálky v Kymlinge nedaleko Göteborgu je sedmačtyřicetiletý Gunnar Barbarotti. Ne že by byl nesympatický, ale působil na mě jako ne příliš schopný policista. Který si navíc neustále stěžuje na to, že musel kvůli vraždě zkrátit svou dovolenou a pracovat přesčas. A pokud to šlo, vyhnul se raději svým povinnostem.
Dále, přestože nemám absolutně nic proti tomu, když se hrdina obrací k Bohu, protože je věřící, tak v tomto případě mi to v příběhu drhlo. Přišlo mi to neupřímné a do příběhu vsazené spíše na sílu. Chtělo se mi začít smát, když jsem četla rozhovor mezi inspektorem a jeho přítelkyní, která byla dotčená tím, že byl Gunnar zaskočen faktem, že i ona si listuje a čte v bibli…
Tím se dostávám k dalšímu bodu a tím jsou dialogy. Napadají mě dvě možnosti. Buď je originál napsán tak bídně, nebo to bylo způsobeno překladem, ale některé rozhovory byly hloupé nebo nedávaly moc smysl a působily na mě, jako by je psalo dítě. Na druhou stranu, nenarazila jsem v textu na gramatické chyby a za to jsem ráda.
Ani dvě časové roviny nezachránily příběh
Příběh obsahuje nyní tolik populární dvě časové roviny. Jednak popis dovolené několika Švédů v Bretani v roce 2002, které jsou zaznamenány v zápiscích a následně vyšetřování probíhající na konci léta 2007, kdy začne docházet k vraždám, které jsou oznámeny policii předem pomocí dopisů, které dostává právě inspektor Barbarotti.
Kniha má cca 500 stran, ale podle mě by mohla být o dost kratší, což by ji jen prospělo. Takto je vyšetřování roztahané, bez spádu nebo posunu, policisté se pořád scházejí a přemýšlejí, ale k ničemu moc nedojdou.
Ráda bych věřila tomu, že Úplně jiný příběh byl zamýšlen hned od začátku přesně tak, jak dopadl a že to byl záměr autora, jenže o tom pochybuji. Působí to na mě spíše tak, že na začátku byl výchozí námět zřejmý, ale autor nevěděl, k čemu přesně dojde. Asi čekal, že v průběhu psaní ho napadne, jak příběh dopadne.
Jinak si nedokážu vysvětlit to, proč ani v závěru nebylo přesně řečeno, jak pachatele policisté odhalili. Nejen, že na něj nepřišel samotný inspektor Barbarotti, ale postava, která hrála celou dobu jen vedlejší roli, ale ani nebylo vysvětleno, co přivedlo policii na stopu.
Pokud jste zatím nečetli žádnou severskou krimi, tak prosím na základě této knihu si nedělejte obrázek o její kvalitě. Existují daleko lepší krimi romány než Úplně jiný příběh a tento bych s čistým svědomím nikomu nedoporučila.
Ukázku z knihy si můžete přečíst pod tímto odkazem.
Moje hodnocení: 3/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Moravská Bastei MOBA, s. r. o. v roce 2019 a přeložil ji Jaroslav Bojanovský.
