Svědectví o životě v KLDR je druhou knihou koreanistky Niny Špitálníkové. Tou první byla kniha Mezi dvěma Kimy z roku 2017, ve které čerpala ze svého studijního pobytu na univerzitě v Pchjongjangu. V roce 2020 pak vyšlo Svědectví a přináší sedm příběhů obyvatel Korejské lidově demokratické republiky, kterým se podařilo utéct.
Kniha nabízí jedinečný pohled do života Severokorejců a právem získala ocenění “Litera za publicistiku” v roce 2021.
Vypravěči jsou muži i ženy, různého věku a mající různý songbun – zařazení do kasty. Právě tento systém je zásadní pro váš život. Pokud jste se narodili se “špatným” songbunem, nic dobrého vás v Severní Koreji nečeká.
Naopak pokud byli vaši rodiče považování režimem za “správné” občany, možná byste ani nepocítili hmotný nedostatek. Samozřejmě by vám chyběla svoboda, ale protože byste v ní nevyrůstali, nepřišlo by vám to minimálně zpočátku divné.
Vyprávění má formu rozhovoru a uvádí jej citace některého z Kimů (Kim Il-song, Kim Čong-il, Kim Čong-un). V několika bodech je představena i osoba, se kterou Nina hovoří. Otázky nejsou směřovány k detailům útěku. To by nebylo bezpečné. Ale zabíhají do detailů ohledně toho, jak funguje severokorejská společnost. Právě díky rozmanitosti vybraných vypravěčů můžeme nahlédnout do různých koutů země (města, vesnice), tak i do rozdílů mezi kastami (elita, dělníci, zemědělci).
Nevěřte nikomu, všechno ohlaste, uplácejte
Dozvídáme se o praktikách režimu, který určuje svým občanům životní dráhu, nárokuje si téměř celý jejich čas a povzbuzuje mezi lidmi nedůvěru. Chcete si vybrat jakou školu studovat, nebo jakou práci byste chtěli po zbytek život dělat? Můžete se vyjádřit, ale rozhodnutí za vás udělá stát. Chcete cestovat do vedlejší vesnice nebo dokonce města? A máte výjezdní doložku? Koupit si auto? Co vás to napadlo? Když už byste měli tolik peněz, stejně budete muset počkat na příděl benzínu.
Ještě drsnější je pak vyprávění o přístupu k povinné vojenské službě. 10 let pro muže a 6 let pro ženy. Asi není potřeba dodávat, že pro ženy je tato povinnost ještě náročnější. Nic je neochrání před sexuálním násilím dozorců. Postavení žen v Severní Koreji je totiž jednoznačné – nejlépe nemluvit, pracovat a plodit děti.
Tresty za porušení nejrůznějších nařízení, které mají bránit jakékoliv protistátní činnosti jsou pak hrozivé. Zmizení celé rodiny, ať už kvůli nucenému vystěhování, nebo umístění do pracovního tábora, kde pravděpodobně dlouho nepřežijí, nebo popravy. Exemplární. A nikdo vám nemusí říkat, že na ni musíte jít a vidět třeba své sousedy umírat. Protože jste sledováni a vaše neúčast by zavdala příčinu k pochybám o vaší loajalitě k režimu.
Mezi lidmi panuje nedůvěra. Nikdo neví, zda na něj náhodou ten druhý nedonáší, nebo nepatří k tajné policii. A řešením problémů jsou úplatky. Všude a každému. A jen proto, že bez černého trhu by tamní ekonomika vůbec nebyla schopna zajistit základní potřeby obyvatel, je tento způsob tolerován.
Svědectví doplněné podrobnostmi
Vyprávění jako takové je detailní a pouze ty informace, které by mohly ohrozit bezpečnost lidí, byly vynechány. V knize je hodně poznámek pod čarou, které doplňují znalosti čtenáře a dávají věci do souvislostí. Za sebe bych asi byla raději, pokud by byly součástí textu, třeba za cenu přerušení rozhovoru. V tomto se mi líbila kniha Jakuba Szántó, který si podle mě velmi dobře poradil s problematikou Blízkého východu a dokázal ji čtenáři přiblížit.
Knihu bych doporučila širokému okruhu čtenářů. Je to relativně krátký text, který přečtete docela rychle a rozhovory mají spád, nebudete se u nich určitě nudit. Protože toho o Severní Koreji většinou asi moc nevíme, je Svědectví o životě v KLDR způsob, jak zvýšit povědomí společnosti o tom, co se jinde na Zemi pořád ještě děje. I když nám to může připadat neskutečné.
Ukázku z knihy si můžete přečíst zde.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo NLN, s. r. o. v roce 2020.
