O nejnovějším románu Radky Třeštíkové Foukneš do pěny jsem věděla, že je napsán jinak, že “to není typická Třeštíková.” A musím s tímto názorem souhlasit. Hlavní hrdinka Vladěna se po rozvodu s manželem vydává na sólo cestu Evropou. Mě její příběh silně připomínal Olgu z románu Dny opuštění od Eleny Ferrante.
Stejná zoufalost hlavní hrdinky, která se vyrovnává s rozpadem manželství a potřebuje udělat nejdříve několik kotrmelců, než se vzpamatuje z nejhoršího.
Tou hlavní postavou románu Foukneš do pěny je sedmačtyřicetiletá Vladěna.
Po rozchodu s manželem se vydává jeho elektromobilem na cestu přes západní Evropu až do Portugalska. Cesta je to neplánovaná a je únikem od všech nepříjemností.
Nejasnost až do samého závěru
Text zaznamenává jednak Vlaďčinu přítomnost, tj. popisuje její cestu a příhody, které ji potkají a také se vrací ve vzpomínkách do její minulosti. Toto by mi nevadilo, ale ono ani to vzpomínání není jednolité a skáče od jednoho bodu v minulosti k dalšímu. Ne že bych se v tom nevyznala a ztrácela přehled. Ale nebavilo mě to, jak jsem po většinu knihy netušila k čemu přesně v minulosti došlo a proč to mělo na Vladěnu takový dopad.
Ty nejzásadnější informace se totiž čtenář dozví až v závěru knihy. Na jednu stranu tomu rozumím, protože takto směřujeme alespoň k rozuzlení. Ale na tu druhou mi přijde, že takto chybí motiv, který by vysvětloval chování hlavní hrdinky. Vadí mi, že ani závěr není pořádný. Nedozvíme se, jestli došlo k urovnání vztahů, nebo jestli se alespoň Vladěna srovnala a našla rovnováhu.
Ve Vlaďčině životě je totiž “všechno špatně”. Ať už se jedná o její vztah s matkou, dcerou nebo manželem. Smutné je, že jediným, kdo trpí není jen Vlaďka. Dozvídáme se také o její matce, která je po rozvodu zahořklá a dceři, která se od mala potýká se zdravotními problémy.
Ty jsou velmi pravděpodobně psychosomatického původu a odráží se v nich napětí, které zažívala doma. Bráním se tomu, vyjadřovat se o hlavní hrdince jako ne/sympatická. Pro mě je to nepochopitelný člověk, který byl v dětství silně ovlivněn svou matkou, trpěl asi nedostatkem lásky a to se promítá do jejího dalšího chování.
Kniha je to krátká, přečtete ji za jedno odpoledne. Za mě to ale bohužel není titul, který bych doporučila. To, že je kniha trochu depresivní, budiž. Život není peříčko a rodinná dramata se dějí dnes a denně. Ale nesedí mi styl vyprávění (přeskakování) a nedokončený příběh bez nějakého poznání, či uvědomění si hlavní hrdinky.
Ukázku z knihy si můžete stáhnout na stránkách nakladatelství zde.
Moje hodnocení: 3/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Motto (ALBATROS Media a. s.) v roce 2020.
