Neklidná krev, zatím poslední díl detektivní série autorky J. K. Rowlingové, přináší čtyřicet let starý případ. Cormoran Strike se spolu svou kolegyní Robin Ellacottovou snaží vypátrat, co se stalo s mladou lékařkou Margot Bamboroughovou, která zmizela v jeden říjnový večer na ulici a zanechala po sobě roční dcerku. Právě ta se nyní touží dozvědět, k čemu v minulosti došlo.
Detektivové se tedy vracejí ve svém vyšetřování do roku 1974 a vyslýchají tehdejší zaměstnance ordinace, stejně jako Margotiny kamarády a bývalého milence. V příběhu tak vystupuje velké množství podezřelých.
Oba detektivové prověřují jaký byl jejich vztah k lékařce a zda měli motiv zařídit její zmizení. Pro mě se v jednu chvíli už stala situace trochu nepřehlednou a některé z postav mi splývaly. Trošku s podivem je pak i to, že vyslýchaní jsou schopní si i po tolika letech vzpomenout na různé detaily.
Současně se dozvídáme o sériovém vrahovi Dennisi Creedovi, který v době zmizení Margot unášel a vraždil své oběti. Nenašly se ale důkazy, že by měl něco společného i s tímto případem. Přesto je s ním spojený. Zdá se totiž, že tehdejší vyšetřovatel, inspektor Bill Talbot, nezvažoval mnoho jiných možností. Věřil, že za Margotiným zmizením stojí Creed a důležitost důkazů vybíral pak podle toho, nakolik potvrzovaly nebo naopak podkopávaly jeho teorii.
Právě proto, že zmizení lékařky nebylo původně důkladně vyšetřeno, je pro Cormorana a Robin obtížné jej po tak dlouhé době rekonstruovat. Zajímavostí příběhu je pak odkaz na astrologii, kterou se Bill Talbot zabýval a vnesl ji do svých poznámek o případu. V průběhu celého vyšetřování tak narážíme na informace o slunečních znameních postav apod.
Spíše román, než detektivka
Dále se v textu románu dozvídáme i o dalších případech, které detektivní kancelář Strika řeší. Je logické, že by je neuživil jen jeden případ a že společně s kolegy pracují i na jiných úkolech. Jen si nejsem jistá, zda toto pomáhá dynamice příběhu. Tyto případy totiž nejsou samy o sobě tolik zajímavé.
Nedílnou součástí detektivek s Cormoranem Strikem je pak vyprávění o jeho osobním životě. Nejinak je tomu i nyní. Řekla bych, že ve srovnání se Smrtící bílou je dokonce této “nedetektivní” části věnován ještě větší prostor. Dozvídáme se tak více o Cormoranovu otci a jejich nefungujícím vztahu, stejně jako o tom, jak se o něj starala teta Joan a strýc Ted. Robin se vyrovnává s tím, že se rozvádí a současně v sobě řeší city vůči Strikovi. Podobně je na tom Cormoran, který se čím dál víc odpoutává od bývalé přítelkyně Charlotte.
Nemohu se ubránit dojmu, že těch téměř 1000 stránek textu nebylo až tak nutných a příběhu by prospělo, pokud by některé z pasáží byly zkráceny. Takto se musím přiznat, že mě občas vyprávění začínalo nudit a ztrácelo napětí. Přestože se kniha Neklidná krev jinak velmi dobře čte. Možná je klíčem ke spokojenosti nepřistupovat ke knize jako k detektivce, ale jako románu s detektivní zápletkou. Pak bude mít čtenář jiná očekávání a bude si užívat dlouhý a propracovaný text.
Moje hodnocení: 4/5
Knihu vydalo nakladatelství KNIHA ZLÍN ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2022 a přeložil ji Ladislav Šenkyřík.
