Hlavní hrdinkou románu je Gertruda Schnirch, narozená v roce 1925 v Brně jako dcera české matky a německého otce. Kniha vypráví jednak o válečných letech, ale dozvídáme se především o dramatickém pochodu německých obyvatel z Brna a Gertině následném životě v Československu.
Přestože mezi německými a českými obyvateli moravské metropole existovala po celou dobu určitá hranice, obě skupiny spolu dokázaly žít v jednom městě. Děti se potkávaly ve školách, sousedé si spolu povídali. Ať už česky, nebo německy.
Samozřejmě s nástupem Hitlera k moci se toto soužití začalo měnit. Po obsazení a následně i začátku války v roce 1939 se pak situace vyostřila. Němečtí obyvatelé, kteří souhlasili s Hitlerovou politikou, měli navrch.
Gerta se přimkla více k české matce, než otci. Ten se jim oběma postupem času odcizil. Považoval je za bezcenné a viděl se ve svém synovi Friedrichovi. Ten byl v jeho očích tím správným německým občanem. Nadějí do budoucna, členem Hitlerjugend a následně vojákem Wehrmachtu.
Gerta byla v jádru apolitická, ale jako mladá se nedokázala bránit příkazům rodičů. Navštěvovala proto německou střední školu, patřila do Ligy německých dívek a na sklonku války se zapojila jako dobrovolnice do Winterhilfe. Nic z toho ale nedělala z přesvědčení. Proto nechápala, proč je po skončení války nucena opustit Brno, svůj domov.
Těžký osud s cejchem jiné národnosti
Román popisuje Gertin životní příběh, který sledujeme až do samého závěru na počátku nového tisíciletí. Jedná se o dramatické vyprávění, kterému dominuje popis pochodu smrti. Na ten byly vyslány ženy s dětmi a starší lidé s německou národností. V noci na posledního května 1945 byli přinuceni opustit Brno, dokud se situace ve městě neuklidní. Nelidské zacházení jak místních lidí, tak i zahraničních armád pak způsobilo, že tisíce lidí tuto cestu nepřežily a zbytek si odnášel celoživotní trauma.
Gerta nechápala tuto nespravedlnost a křivdu, kterou na sobě pociťovala. V pochodu viděla jak ty, kteří opravdu aktivně přispívali k fašistickému režimu, tak i ty, kteří se neprovinili, naopak i režim podkopávali. Gertin život je pak nadále ovlivněn tímto otřesným zážitkem. A ani další vývoj v poválečném Československu ji nedal příliš příležitostí cítit se lépe. Přestože se do Brna po několika letech vrátila i se svou dcerou Barborou, nedařilo se jí ani za komunistického režimu. Jako nespolehlivá osoba byla odsouzena k životu v neutěšených podmínkách.
Jednoznačné doporučení k přečtení
Vyhnání Gerty Schnirch mě strhlo a bavilo od první stránky, až po tu poslední. Kniha je rozdělena do pěti hlavních částí a ty se pak skládají z menších kapitol. Je to smutné čtení. Gertu prožitá utrpení ovlivní a ta zahořkne a stane se chladnou ženou. V tomto mi trochu připomínala vyprávění o Emílii v románu Podbrdské ženy.
Bohužel, nějaký větší happy-end se tedy nedá očekávat. Velmi oceňuji, a jsou pro mě přínosem, znalosti Kateřiny Tučkové o tomto tématu. Ať už jde o před/válečný život v Brně a pochod smrti samotný, politický vývoj na konci 40. let, tak i další roky pod vládou komunistů.
Kniha mi tedy kromě dramatického děje, nabídla i možnost pochopení toho, jaká byla v tu dobu mezi lidmi atmosféra a poskytla velké množství faktů. Nejsem odborník, abych posoudila jejich správnost, ale vzhledem k tomu, že autorka studovala dějiny umění, tak předpokládám, že umí pracovat se zdroji a uváděné informace si ověřovala. Pokud bych něco knize vytkla, tak to, že některé části nebyly možná rozepsány tak, jak by si zasloužily. Například příběh Karla. Ale to je drobnost.
Moje hodnocení: 5/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství Host v roce 2009.