Kniha Frišta novinářky a spisovatelky Petry Procházkové vypráví příběh z Afghánistánu. Právě do Kábulu se totiž přivdala Herra. Ta pochází původně z Ruska, kde na studiích potkala svého manžela. Plná očekávání a těšení se na vlastní rodinu si neuvědomuje kulturní rozdíly, které brzy vyvstanou.
Proto se po celou dobu manželství cítí trochu odstrčeně. Mezi Herru a Nazira se vkradlo zklamání hned při svatební noci. Manžel ji ale miluje a chová se k ní, v rámci kulturních zvyklostí, hezky.
Pro svou tchýni ale není “správnou” ženou, protože neporodila živé dítě. Její švagrová Frišta, která je provdaná za násilnického muže, ji pak možná trochu tiše závidí a přátelství mezi nimi nevznikne.
Život Herry pak zásadně ovlivní chlapec Muhammed, kterému říkají Mad. Toho přivede do rodiny jednoho dne jejich příbuzná, lékařka. Z důvodů, které Herra nikdy přesně nezjistí, je chlapec do rodiny přijat, přestože není zrovna typicky vypadajícím dítětem. Právě naopak. Přesto si jej Herra oblíbí a stejně tak i Mad ji.
Život žen v Kábulu
Na příbězích žen v rodině je krásně popsáno, jaký život v Afghánistánu měly. Babička zažila ještě ten rozkvět, kdy mohla dokonce navštívit kino. Herra a Frišta pak znají jak nadvládu Tálibánu, tak i rozvolnění po jeho porážce. Právě tehdy začínají do země přicházet zahraniční organizace, které zde pomáhají.
Herra se dozví i o krajanech, kteří v Kábulu jsou, ale brání se setkání. Tuší, že by ji způsobilo problémy. Přesto nakonec dojde k tomu, že se zaměstnanci americké organizace dozvědí, že Herra mluví anglicky. Protože rodina v tu dobu potřebuje další příjem, je Heřře dovoleno, aby začala pracovat.
Nastává střet s realitou. Pro americké kolegy je málo progresivní, možná až zaostalá. Pro svého manžela se naopak stává až moc frivolní. Neví. zda na ni má být hrdý, nebo se vztekat, když se jí dostává více pozornosti než jemu. Sama Herra je pak z té situace nešťastná. Marně se snaží svým spolupracovníkům vysvětlovat, jaké zvyky v zemi panují a co mohou od afghánských žen čekat.
V tomto ohledu mi její kolegyně Heidi silně připomínala postavu Debbie z knihy Kábulská škola krásy. To nepochopení jiné kultury a snaha přivést její obyvatele na tu “správnou” stranu mě bavilo.
Více příběhů v jednom
Pokud bych měla knize něco vytknout, tak to, že mi není jasný záměr autorky. Jestli se měla kniha zabývat ženami v Afghánistánu a jejich životy před a po pádu Tálibánu. Nebo jestli tou hlavní hrdinkou je opravdu Herra, nebo spíše její švagrová Frišta. Případně, zda se děj měl více točit kolem Mada. Protože o jeho minulosti jsme se toho příliš nedozvěděli, přestože bych to čekala.
Kniha má menší formát a necelých tři sta stran a přišlo mi, jako by se vše do ní nemohlo ani vejít. Samotný závěr pak pro mě byl překvapením. Takové rozuzlení, jaké zažila Herra jsem nečekala a přišlo mi, že přišlo “jen tak”. Knihu bych tedy doporučila těm, které zajímá Afghánistán, ale přece jen více se mi líbily knihy Khaleda Hosseiniho.
Ukázku z knihy si můžete přečíst zde.
Moje hodnocení: 4/5
Jedná se o affiliate odkaz. Pokud jeho prostřednictvím nakoupíte, obdržím provizi, ale bez dalších nákladů pro vás.
Knihu vydalo nakladatelství NLN, s. r. o. v roce 2021.